Problémy rámů

Nevím, jak kdo, ale já mám ve zvyku ukládat si stránky, které mě zaujaly. A chci, aby si stránky ukládali i čtenáři mých stránek. Internet Explorer 4 neumožňuje uložit stránku, která je uvnitř nějakého rámu. Ve verzi 3 se to dalo udělat pravým tlačítkem, verze 5 zase uloží úplně celou rámovou strukturu (a změní přitom adresy). Nikdy přitom ale nemá čtenář plně pod kontrolou, co vlastně dělá (tedy pokud není profík a těch je málo).

Neviditelná adresa

V řádku adresy se zobrazuje pořád jen ta základní adresa rámu, i když jsem se proklikal někam hlouběji. Pokud někde v hloubce rámovaného webu najdu hezkou stránku, na kterou bych si chtěl udělat odkaz, dá mi problém zjistit adresu. Stejný problém mám, pokud si takovou stránku chci uložit mezi oblíbené, taky to uloží jenom tu první rámovanou stránku.

Jediné řešení, které znám, je vrátit se v historii zpět a na poslední odkaz (který vede na tu stránku, kterou chci) kliknu pravým tlačítkem myši a zvolím Otevřít v novém okně. V tom novém okně už je adresa vidět. (Nebo namísto otevírání nového okna stačí Kopírovat zástupce nebo rovnou Přidat k oblíbeným položkám.) Ale to jsou frajeřinky, které normální uživatelé Internetu nemusejí znát. Vůbec, nepočítejte s tím, že čtenáři umějí prohlížeč kdovíjak ovládat!

Někdo tvrdí, že je rád, když se nad jeho stránkami zobrazuje stále jen jedna adresa, alespoň mu nikdo "nekouká do kuchyně". Ale to je omyl. Na internetu uspěje pouze naprostá otevřenost. Tímhle způsobem se lze připravit o odkazy na vnořené stránky (které jsou mnohdy lepší, než ta úvodní).

Otevírání v novém okně

Kromě začátečníků se na internetu objevují i zkušení uživatelé, kteří vědí, že svoji práci mohou zrychlit, pokud budou používat otevírání odkazů v nových oknech. V tu chvíli se ale všechny pečlivě budované rámové struktury nadobro rozpadnou.

Aktivní rám

Pro operace jako jsou tisk, posouvání okna šipkami nebo přeskakování tabulátorem je vždy aktivní jenom jeden rám. To dokáže pěkně znesnadnit ovládání, zejména těm, kdo jsou zvyklí používat trochu více klávesnici. Například si představte, že v levém rámu kliknu na odkaz, vpravo se zobrazí stránka, načež já mačkám PageDown, aniž by se cokoliv dělo, přitom jsem zvyklý z normálních stránek, že by se to mělo posouvat. Takže musím vzít myš a překliknout. I když na tohle už jsem si zvyknul (a přepínám ctrl+tab).

Tisk

Ačkoliv je tisk rámů v prohlížečích IE 4 a 5 vyřešen krásně, opět velmi mnoho méně zkušených uživatelů pěkně zmate. Kdo jim vysvětlí, že vybraný (aktivní) rám je ten, na který se kliklo naposled? Byl jsem na civilce v knihovně a vím, kolik zbytečných papírů se spotřebovalo na tisk úplně špatných rámů.

Starší prohlížeče

V době vzniku HTML rámy neexistovaly, a proto existují prohlížeče, které je neumějí zobrazit. Kdo se domnívá, že se takový software už dneska nepoužívá, je na omylu. Stačí, když si projdete pár českých vysokých škol: mnohde bývají počítače tak staré, že na ně nové prohlížeče prostě nelze nainstalovat, o windowsech nemluvě.

Myslete také na zařízení budoucnosti. Myslím takové ty chytré mobily. Dost bych se divil, kdyby podporovaly rámy.

Proto je stále ještě důležité dělat v rámové struktuře oblast <noframe>, kterou starší prohlížeče přečtou, a dát tam odkaz na seznam stránek.

Indexovací roboti

Weboví pavouci si při procházení webem zaindexují obsah všech stránek kvůli dalšímu vyhledávání. Přitom i skáčou po odkazech. Pokud ale narazí na definici rámů, tak se přes ní neprokoušou, protože se prostě na vnitřek těch rámů nedokážou podívat. Je to chyba většiny vyhledávačů (skrz rámy projdou pouze Altavista, Google a AllTheWeb). I proto je dobré používat <noframe> s odkazem na index.

Místo na čtení

Sloupcové rámy se ještě dají snést, ale nesnáším velký horní rám s logem nebo reklamou nebo něčím takovým zbytečným. Od autorů designu je to ignorance, proč zrovna oni by měli vědět nejlépe, z jak velké plochy budu číst? Kdyby ještě umožnili změnu velikosti rámu myší, tak neřeknu, ale dnes je prakticky standardem zakázání změny velikosti rámu (atribut noresize u <frame>).

Stránka sirotek

Rámy se používají hlavně k tomu, aby měl autor usnadněnu navigaci. Stačí mu, když novou stránku přidá do levého rámu a je hotovo. To je ale zrádné, protože stránka se vůbec nemusí zobrazit v rámu, pokud:

Takže na každé stránce by měl být odkaz minimálně na hlavní stránku webu (přesměrovanou do _top okna, když už mluvíme o rámech).

Závěr

Protože grafické efekty podobné rámům se dají udělat i pomocí tabulek nebo CSS pozicováním, rámy doporučuji nepoužívat.