Základní definice rámů

Rámům se anglicky říká frames a dnes jsou neodmyslitelnou součástí webových stránek. V tomto textu se snažím na příkladu znázornit, jak to funguje, a objasnit základní syntaxi.

Jak to vypadá

Okno prohlížeče je rozděleno na několik obdélníkových částí (rámů). V každém rámu je (třebaže to nemusí být vidět) samostatná HTML stránka. Zpravidla je jeden z rámů obsahem s odkazy, které se zobrazují v jiném, hlavním okně. Nejčastěji to vypadá nějak takhle:

Takových rámů může být v okně mnoho (prakticky neomezeně), nejčastěji se používají dva nebo tři. Mohou být vedle sebe i nad sebou, ale vždy to musí být obdélníky. (Zobrazte si příklad v prohlížeči.)

Poznámka o nejednotnosti:

Protože se historicky definice rámů vyvíjela dost chaoticky, každý prohlížeč je zobrazuje poněkud po svém. Budu se snažit popsat jakýsi standard.

Tři soubory

Jak to tedy udělat: Je to jednoduché, ale trochu těžké na pochopení. Vezmeme si předchozí příklad se dvěma svislými rámy vedle sebe. Vyskytují se tu tři soubory.

Příklad

Zároveň jsem si vytvořil soubory priklad8.htm a priklad9.htm. Zobrazte si příklad v prohlížeči. Co znamenají jednotlivé tagy:

Nakonec dodejme, že namísto tagu frame může být další (vnořený) frameset, který opět rozdělí rám na několik menších. Tímto končím popis jednoduché výstavby rámů, přestože problematika obsahuje ještě další špeky.

Odkazy v rámech

Jestliže mám vytvořenou rámovou strukturu, mohu kterýkoliv odkaz nasměrovat do libovolného rámu. Nyní se budou hodit jména rámů (nadeklarovaná atributem name v tagu frame). V tagu A (odkaz) se použije nový atribut target (cíl) rovný jménu cílového rámu.

Po kliknutí na takový odkaz se v rámu jménem "text" objeví stránka priklad8.htm.

Jména speciálních rámů

Někdy je potřeba odkazovanou stránku zobrazit v novém okně nebo v celém prohlížeči. Proto existují speciální jména rámů:

Základní cíl (default target)

Mnoho stránek, zejména takové, které fungují jako obsahy v levém rámu, všechny své odkazy posílá do jiného rámu. Aby se u každého odkazu nemusel nastavovat stále stejný cíl, může se nastavit základní cílový rám, do kterého se budou přepínat odkazy na stránce, pokud nebude stanoveno jinak. Dělá se to tagem <base>, který se umístí do hlavičky stránky:

Používá se to zejména u obsahu malých rámů se seznamem odkazů (takové ty levé proužky).

Neexistující rám

Pokud má odkaz zamířit do rámu, který neexistuje, otevře se nové okno prohlížeče a stránka se zobrazí v něm. Ale toto okno si podrží jméno onoho neexistujícího rámu, takže případné další odkazy se stejným targetem se budou zobrazovat v tomto okně.

Záludnosti

Problematika rámů je velmi široká. Zatím jsem nezmínil, jak se definují okraje rámů, jejich proměnlivá velikost, zobrazení lišt a podobné špeky. U nich je problém ten, že každý prohlížeč (Netscape a Microsoft) vyžaduje jinou deklaraci stejných věcí.

V poslední době mnoho webových tvůrců (včetně mě) od rámů upouští, protože jsou pomalé, nevyzpytatelné, graficky omezené, špatně se ukládají, ovládají a tisknou. (Vizte podrobný popis problémů.)Ale hlavně, dá se bez nich obejít!

Úplně jinou (a málo používanou) oblastí je používání takzvaných inline frames (vložených rámů), které se dávají do stránky tagem <iframe>. Jsou málo podporované (pouze IE 4 a výše) a já s nimi nemám jednoznačné zkušenosti.

Jistota navigace

Autoři rámovaných stránek dělají základní chybu, když se domnívají, že každý uživatel začne číst stránky vždycky z té hlavní - rámované. Existují totiž vyhledávací stroje a roboti, které definice rámů ignorují. Uživatel Altavisty tak obvykle začíná četbu na některé vnořené stránce webu, která rámovaná není. U nerámovaných stránek je zvykem uvádět odkazy na příbuzné stránky -- autor rámovaných stránek to opomíjí v domnění, že odkazy na sousední stránky jsou v levém rámu. Jenomže levý rám se cestou z Altavisty nezobrazí!

Nejjednodušším řešením je umístit na každou stránku odkaz na tu hlavní.