|
TRANSCENDENTÁLNÍ. Tento pojem má význam dvojí. Transcendentálními nazývala scholastika nejvšeobecnější vlastnosti vší jestoty, tj. všeho, co jakýmkoli způsobem – ať pomyslně nebo ve skutečnosti – jest. Tyto transcendentální vlastnosti jsou: 1. Jednota, 2. Pravda, 3. Dobro a dokonalost a 4. Krása. Opaky těchto vlastností – nejednota, nepravda, zlo a ošklivost – nejsou něčím kladným, nejsou něčím, co by doopravdy existovalo, nejsou tedy jestotou, nýbrž nedostatkem jestoty; čím skutečnější, jsoucnější" je něco, tím je jednotnější, pravdivější, lepší a krásnější; Bůh, nejvyšší jednota, pravda, dobro a krása je tedy ze všeho nejskutečnější, má nejvíc jistoty. Tolik scholastika. Zvláštního významu pak nabývá pojem transcendentálního ve filosofii Kantově. Kant lišil pojmy transcendentální a transcendentní: transcendentní je to, co přesahuje zkušenost našich smyslů, tedy Bůh, nesmrtelnost duše atd., transcendentální je to, co naší zkušenosti předchází, to, co naši zkušenost má teprve umožnit, tedy předem daná duševní organizace (předem daná = apriorní, viz. Apriorismus a aposteriorismus). Bližší vysvětlení viz v hesle Kant, I, též Imanentní a transcendentní. [BACK] |