URL znamená Unique Resource Locator = jednoznačné určení zroje. Je to způsob, jak jednoznačně zapsat umístění souboru na Internetu nebo na intranetu. V HTML se používá jak pro zacílení odkazů, tak pro načítání obrázků a podpůrných souborů.
Příklad: http://www.seznam.cz je URL ukazující na
stránku Seznamu.
http://dusan.pc-slany.cz/internet/html/url.htm je URL ukazující na tuto
stránku.
Každá absolutní adresa se skládá z protokolu a doménového jména. Většinou následuje adresářová cesta a jméno souboru. Někdy jsou v adrese ještě číslo portu, jméno záložky a dotaz (query string).
HTML stránky se nejčastěji přenášejí http protokolem. Ten se do URL zapisuje jako http://
Další protokoly mailto: , ftp:// nebo https:// se užívají zřídka.
Každý server na Internetu má doménové jméno. To se skládá ze tří částí oddělených tečkami.
Velmi zřídka se za generickou doménu píše dvojtečka a číslo portu.
Cílový soubor bývá uložen v adresáři (ale může být přímo v kořeni serveru). Adresáře se do URL zapisují za generickou doménu. Před jméno adresáře patří lomítko (obyčejné, nikoli zpětné). Je-li adresářů více úrovní, píšou se za sebe odděleny lomítky.
Vlastní jméno souboru se píše za adresářovou cestu (existuje-li). Před jméno souboru se dává lomítko.
Odkaz může mířit na záložku v odkazovaném dokumentu. Do URL se za jméno souboru píše křížek # a jméno záložky.
Součástí URL mohou být i vstupní data pro nějaký skript. Ta se do URL píšou na konec za otazník. Syntaxe je jmeno=hodnota&jmeno2=hodnota2.
Příkladem absolutního URL může být:
http://dusan.pc-slany.cz/internet/html/url.htm#priklad
Část adresy | Příklad | Jiné možné hodnoty |
---|---|---|
protokol | http:// | ftp:// , mailto: atd. |
doména 3. úrovně (server) | dusan. | www. , cokoliv. |
doména 2. úrovně | pc-slany. | seznam. , mujweb. apod. |
generická doména | cz | com, sk, gov apod. |
port | nic | :80 , :číslo |
cesta (adresáře) | /internet/html | /cokoliv |
jméno souboru | url.htm | index.html apod.html |
záložka | #priklad | #jménozáložky |
dotaz | nic | ?proměnná=hodnota |
Mnohdy je vypisování celé adresy zbytečné a zdlouhavé. Existuje možnost, jak si práci usnadnit použitím relativní adresy.
Myšlenka relativních adres se zakládá na tom, že soubory, které se navzájem odkazují, často leží na tomtéž serveru. Každý soubor, který pomocí URL vyžaduje jiný soubor, má sám nějaké absolutní URL. Takže stačí, aby se do adresy napsaly cesta k souboru, lomítko a jméno souboru. To je relativní URL.
relativní URL = cesta/jméno_souboru
Často oba soubory leží v jednom adresáři, takže pak není nutno vyplňovat cestu (je prázdná), relativní URL tvoří pouze jméno souboru.
Adresáře se oddělují lomítky. Pokud se cílený soubor nachází v hierarchii adresářů někde výše (takže je nutno "vyskákat" nahoru), použije se zápis dvou teček pro nadřazený adresář.
Příklad: Vložení obrázku s logem Jak psát web do této stránky za použití relativní adresy by se udělalo takto: <img src="../images/jpweb.gif">
V relativním URL lze samozřejmě použít záložky a dotazy.
Pokud se ve jménu souboru vyskytuje mezera, je nutno nahradit ji v URL sekvencí znaků "%20". Říká se tomu URL encoding. Takto lze nahradit každý znak znakem procenta se dvěma znaky, které jsou šestnáctkovým zápisem toho původního znaku.
Takové překódování je nutné i v případě diakritizovaných znaků ve jménech souborů a adresářů. Mimochodem právě proto se jména souborů a adresářů doporučují bez mezer, háčků a čárek, aby s tím nebyla práce.
Předchozí: Terminologie | Obsah | Další: Barvy |
Vizte též: Odkazy, Výklad odkazů |
HTML jazyk
HTML tagy
Hledání
HTML příručka
http://dusan.pc-slany.cz/internet/html/
Píše Yuhů: autorova stránka, mail: dusan@pc-slany.cz