Jirka byl jako kazdy jiny kluk. Jako ty, jako tvuj kamarad, jako tvuj spoluzak.

Na uclisti se seznamil s Romanem. Roman nebyl spatny kluk, ale bydlel jen s matkou, protoze otec odesel kdyz byl maly. Toulal se po nocich a navazoval vselijake znamosti. Jednou (v prvaku) prozradil Jirkovi vzrusenym hlasem, ze u nich vecer dela mejdan a ze pozve radu svych znamych. "Taqecer," rozloucil se s Jirkou.

Vecer se Jirka omluvil, ze si jde hrat na hriste a ze se vrati az pozde v noci. Rodicum to neprislo divne, Jirka je preci rozumny hoch.

U Romana doma to uz jelo. Po pokoji se potacelo nekolik postav. Roman sedel v krouzku kolem typka v lateksu a kuzi. "Cau, tohle je Jirka a tohle je Alan," predstavil je. "Ahoj, Jiri, posad se k nam," vyzval Jirku Alan. "Dame si jointa, (marihuanova cigareta, pozn. aut.) ne?" zeptal se Roman Alana. "Ano, to je dobry napad," odvetil Alan a vyndal z kapsy ruzne podivne vecicky. Jirka nechapal o co jde a jen ziral. Alan udelal z papirku kornoutek a dovnitr vsypaval zelenou drt. Kdyz byl hotov, strcil tuto marihuanovou cigaretu do dlouhe spicky. "A jedem," oznamil tesne pred tim nez skrtl zapalovacem.

Jirka prijal nabidnutou cigaretu, aby se neztrapnil a nevypadal jako trouba. Natahl z plnych plic a ....... totalne moc se rozkaslal. Takhle se ztrapnit! "Ty ses ale trouba!" smal se jeden z Romanovych kamaradu. "To nic zkus to znova," radil Alan. Jirka to jeste asi ctyrikrat zkusil se stejnym vysledkem. Bylo mu spatne od zaludku, motala se mu hlava. "Tak to je ono? Nic moc," sveril se Romanovi. "Musis se naucit kourit, napoprve to nejde nikomu," vysvetlil Roman. "Reknu Alanovi a zitra si dame zas."

Jirka se vracel domu. Bylo 00.30. Jirkovi sly hlavou ruzne myslenky:

-Alan je trida. Vsichni hned ztichnou kdyz on zacne mluvit. A to obleceni. Vedle jeho lateksovych kalhot vypadam ve svych teplakach znacky Triola jak obcan Rumunske republiky.

-Vzal jsem drogu!!!

-Zitra se naucim kourit. To bude neco. Treba mi bude stejne jako Romanovi a ostatnim. (Smali se jak pri Televariete. Roman se pry dokonce vznesl pul metru nad zem.)

Jak Roman rekl, taxe stalo. Nazitri na ne Alan cekal na lavicce v parku. "Mam totalne supr modylek, tohle te pekne nadzvedne."

Podrobne Jirkovi vysvetlil jak ma kourit. Slo mu to o moc lepe nez vcera a dokonce citil ucinky. Smal se poletujicimu igelitovemu pytliku, lechtalo ho po tele, mel prdle napady. Libilo se mu to. Domu se vracel az pozde vecer. "Ahoj maminku a tatinko," pozdravil rodice, "dobrou chut" rozloucil se a sel spat. To jeste netusil, ze mu prave ujely nohy na sikme plose...

Podivne rano... Jirka se omamene potacel po byte, polil se cajem, nevyndal si vospalky a zapomnel si vyndat kartacek z pusy, cimz po ceste do skoly budil rozruch. Vyucovani prozil jako ve snu. Nesoustredil se, neodpovidal na dotazy. O velkou prestavku se s Romanem dohodli, ze odpoledne zas pujdou fetovat marihuanu. Roman mel od Alana zbytek od vcera.

Situace ze vcerejska se opakovala. Jirka uz hulil jak profik a vyhulil se jak delo. "To je zradlo, tohle zeru..apod.!!!" vykrikoval Jirka pres cely park.

"Vy nemate ukoly?" divila se vecer maminka. "Dneska ne, mami," lhal Jirka totalne hotovej. Bal se dnes zustat dlouho venku, aby se rodice necilili, ale jit domu v tomhle stavu byla sebevrazda. "Prosim te, co mas s ocima?" vsiml si tatinek. Co na to xakru rict...

Co se delo druhy den ve skole, nebylo nic prijemneho. Jirku bolela hlava, byl nevyspaly, protoze do noci poslouchal ve walkmanu kazetu od Romana. Ucitele obtezovali vyucovanim, chteli domaci ukoly, psali petky atd. A Roman jeste ke vsemu nebyl ve skole. A po skole? Jirka se v delirickem oparu potloukal po centru. Jeho telo poprve pocitlio abstinenci priznaky. Dokazal myslet jen na jedine: Chci davku, jaxehnat davku, chci svou davku, kde by se dalo neco sehnat... Aspon trosku.

Vzpomnel si, ze mu Roman rikal, ze Alan bydli za nadrazim. Ani o tom nevedel a najednou stoji ve vilove ctvri u nadrazi. Najit Alanuv dum nebyl taqelky problem, jaxe zdalo. Z jednoho domu se ozyvaly podivne rany. (Jirka tomu jeste moc nerozumel, jinak by vedel ze tam slapal prima hauzik.) Dlouho se nerozmyslel a zazvonil. Z okna vykoukl Alan. Na tricku mel napis TIM LEARY IS MY BEST FRIEND. "Ahoj Jiri, pojd nahoru, je otevreno." Takovehle prijemne privitani Jirka necekal. U Alana byl Roman! Privitali se a Jirka vysvetlil, proc prisel: "Alane, potrebuju travu (slangovy vyraz pro marihuanu, pozn. aut.)!" "Tak to ses v loji, protoze ja nemam. Teda mam, ale to ti nemuzu dat, stalo me to pekny prachy." "Ale ja nemam penize," zoufal si Jirka. "Treba bys mi to moh vynahradit jinak, fesaku." Vtom zazvonil zvonek. Alan odesel vedle vykouknout. "Nemam nic, di do prdele, kravo!", slyseli hosi odvedle.

"Co myslel tim, ze bych mu to mohl vynahradit jinak?" ptal se Jirka Romana. "Chce se s tebou vychrapat, fesaku," smal se Roman. Jirkovi to nedochazelo. "Je to buzik. Libis se mu, myslis, ze rozdava drogy kazdymu troubovi?" vysmival se Roman. Alan se vratil s ubalenou marihuanou. Jirka ozil. Chci to, chci to, chci to, chci to, chci to, chci... jelo mu v hlave. "Dej mi to," prosil. "Nejde to, vis vubec kolik to stoji?" odmitl Alan. Jirkou cloumal abstak. "Tak jdem vedle..." rezignoval. Jirka se propadal do bezedne propasti, ktera nema dno a ani o tom nevedel...

Jak je to dlouho, co byl Jirka normalni chlapec? Tyden? Dva? Tri? Mesic? Jirka frcel ve vlaku, ktery nikde nestavi. Nejaky cas uz bydlel u Alana. Jirka myslel, ze je to tak tyden, ale ve skutecnosti to byl skoro mesic. Doma rekl, ze jedou na vylet (coz vlastne byla pravda), ale trochu ulit a nevsim si, ze uz je to tak dlouho. Do skoly uz skoro nechodil. Hodne se toho zmenilo, kdyz Jirkovi prestala stacit marihuana a dostal chut na "neco tvrdsiho". U Alana, ktery do sebe cpal kdeco, se vzdycky neco naslo. Stacilo par chvil u nej v pokoji na gauci a mohl mit co chtel.

Jirka mel smulu v tom, ze se seznamil zrovna s Alanem - narkomanem ve vysokem stadiu zavislosti. Mel pocit, ze slehnout si pul gramu hacka, frknout lajnu pecka, lajnu kacka, dat si tripa, jointa, houby, lepidlo a kafe je docela normalni. Zacal delat to, co videl u Alana. Jeho zivot se zmenil. Jeho zajmy se vytratily, uz jen hulil, snupal, pichal si a nechal se pichat. Poslouchal psychopatickou hudbu, cetl oplzly fetacky magazin FRANTIK. O svou rodinu se nestaral. Zato rodina se starala. Maminka z Romana vytahla kde se jeji chlapecek zdrzuje a jednoho dne zazvonila na Alanuv zvonek. Jirka byl zrovna ve stavu, kdy ani nevedel jaxe jmenuje, ale maminku poznal. "Chlapce ty jsi ale znarkomanovany" (sjetej, pozn. aut.), spraskla maminka ruce a okamzite ho odtahla domu. Na Alana poslala policii.

Jirka prestal drogovat a mel zaracha. Prodelaval mamincinu odvykaci kuru.

Onoho dne se uz Jirka citil lepe. Abstinencni stavy odeznivaly a myslel si, ze nejhorsi ma za sebou. Jirka mel poprve za dlouhou dobu svetlou chvilku. Telefon na stolecku zazvonil. "Halo,?" ozval se Jirka. "Ahoj, Jiri." Alan. "Byl jsem na testech. Mas ajc. Taxe mej." Jirka to jako obvykle nejak nepochopil. Uplynulo pul hodiny a Jirkovi to doslo. Sesunul se do kresla. "Proc jsem si jenom tenkrat u Romana daval toho jointa", (marihuanova cigareta, pozn. aut.) litoval. Pozde...             (bg)