|
UTOPIE, UTOPISMUS. Roku 1516 vydal člen londýnského parlamentu Thomas More (1478-1535) drobnou knížku, v níž jednak líčil a kritizoval zlé sociální poměry tehdejší Anglie, jednak vyprávělo vysněném ideálním státě, jehož jméno Utopie (nezemě, neexistující místo) bylo také titulem Morova spisu. V Utopii panoval úplný komunismus; lidé tam neznali peněz, pohrdali zlatem, šperky a vůbec vším přepychem – včetně umění. Pracovat musil každý, ale jen šest hodin denně. Státní náboženství Utopie bylo založeno na rozumovém uctívání Boha; More byl tedy jeden z prvních renesančních myslitelů, již se vyslovili pro ideu přirozeného náboženství; jeho dílko mělo nemalý vliv na vývoj anglického právnictví. Ajelikož doba byla právě pro čtení podobného druhu zralá, s fantastickými, utopistickými knihami se protrhl pytel. Nesocialista Francis Bacon napsal utopii o zemi technických divů Novou Atlantis, o níž píši v hesle Bacon, francouzský právník Denis Vairasse z Allais vydal roku 1675 anglicky v Londýně Historii Sevarambů, v níž líčí šťastné osudy komunisticky organizovaných obyvatelů australského ostrova, jimž se podařilo odstranit rozdíly stavů a zavést pospolitost statků. Sevarambové jsou uctívači slunce stejně jako občané Slunečního státu (Civitas solis), jejž vysnil jiný utopista, Tommaso Campanella (1568-1639), humanistický učenec a politik. Všechny tyto práce byly přímo poplatné Platónově Ústavě, jež byla napsána osmnáct set let před Utopií Thomase Mora. V novější době se objevili velicí socialističtí utopisté Saint Simon a Fourier, o nichž píši ve zvláštních heslech, a Robert Owen (1771-1858), jímž začínají dějiny moderního socialismu v Anglii. Svou socialistickou dráhu zahájil úspěšnými praktickými sociálně-reformistickými pokusy, které jej udělaly nejproslulejším mužem své doby: stav se spolumajitelem nové veliké textilní továrny ve Skotsku, zřídil při ní vzornou tovární vesnici, v níž vychovával dělnictvo k zdraví, štěstí a mravnosti, založil dokonalé školy pro malé děti, normální pracovní den stanovil na 10 a půl hodiny, nepřipouštěl do své továrny děti mladší deseti let (to tenkrát byla neslýchaná vymoženost), mírnil dělnictvo v pití lihovin atd. Zřídil též nemocenské a penzijní pokladny; když v roce 1800 vypukla krize, Owen vyplácel nezaměstnaným mzdy tak dlouho, až krize pominula. Charakter utopismu mu dala jeho pozdější novinářská a spisovatelská činnost. Veliký problém doby viděl v tom, že pokrok technických věd, vzrůst mechanických sil přerostl lidské společnosti přes hlavu; obtíž nevězí ve výrobě, nýbrž v distribuci. Bohatství se zmnohonásobilo, ale k jeho využití nebylo nic zařízeno. V době Owenově v přirovnání k stavu z roku 1719, tedy během jednoho staletí, britská schopnost vytvářet statky zvětšila se dvanáctkrát; přesto nouze přibývalo, celé třídy společenské chudly, mzdy klesaly, přibývalo nemocí, nevědomosti, zločinů, válek, neřesti, a hlavně nenávisti. Dělnické masy byly tak zanedbané, že Owen nevěřil v možnost třídního boje a revoluce; proto hledal pomoc v osvícenosti, pozvolné změně poměrů, v zakládání družstev, komunistických kolonií a bazarů práce, v nichž výrobky byly směňovány pomocí poukazů, jejichž jednotku tvořila hodina pracovní doby. Založil spolek, který se jmenoval „Veliké, národní, konsolidované sdružení pracovníků", v němž se užívalo tajemných formalit po způsobu zednářů; za zmínku stojí, že v roce 1818 Owen předložil své plány na mezinárodní potírání dělnické bídy kongresu velmocí, odbývaném v Cáchách, ale sklidil tam jen cynickou odpověď, že vládám nezáleží na dobré výživě dělnictva, protože pak by nebylo snadné je ovládat. – Třebaže všechny Owenovy pokusy ztroskotaly, „veškerá společenská hnutí", jak o něm napsal Engels, „a všechny skutečné vymoženosti, dosažené v Anglii v zájmu dělnictva, jsou spjaty s jeho jménem". Utopismus ovládal názory socialistů ještě dlouho po Owenovi a zčásti je ovládá dodnes. Podle Engelsova názoru hlavní závadou všeho utopismu je jeho subjektivismus, tj. přílišná závislost na rozumu, životních podmínkách a vědomostech jeho jednotlivých vyznavačů. Proto s Marxem založili svůj systém na bázi objektivní, vědecké, neutopistické. [BACK] |