PYRRHONISMUS. Otec řecké skepse, Pyrrhon Elidský (kol. 360 – kol. 270) byl jeden z těch filosofů, kteří hledali únik z nešťastné doby, v níž žili, v ataraxii, neochvějné lhostejnosti, jíž mudrc odpovídá na příkoří osudu. Ataraxie proměňuje všechno zlo, jež člověka může stihnout, v blaženost; vyznávali ji stoici, epikurejci, vyznával ji i Pyrrhon – každý však za ní šel jinudy. Pyrrhon cestou skepse. Všechno naše poznání, učil, je klamné. Věci k nám nemají žádný vztah, a proto o nich nemůžeme soudit ani pravdivě, ani nepravdivě. Nic není krásné ani ošklivé, spravedlivé ani nespravedlivé, všechno je jen lidský výmysl a ustanovení; mudřec nechť se tedy zdrží jakéhokoli úsudku; odměnou mu za to bude duševní klid, ataraxie, a to k blaženosti postačí. – Pyrrhon nic nenapsal; jeho učení zaznamenal jeho žák Timon z Fleiúntu (asi 320-230), který se proslavil posměšnými básněmi, jimiž stihal všechny nepřátelské filosofické systémy.

Pyrrhonova skepse zapustila kořeny v Platónově akademii; o tom se dočtete v hesle Akademie.

Skepticismus zajisté nebyl v starém Řecku nic nového; o nespolehlivosti lidských smyslů už učil Protagoras a někteří mladí sofisté propadli skepsi naprosté. Zásluhou Pyrrhonovou, a zejména přitažlivostí svého etického jádra vyrostla skepse v teoreticky pečlivě propracovaný systém, opřený o vážný názor životní, a ne už o pouhou snahu udivovat. Z pozdějších pyrrhoniků nejzajímavější je Sextus Empirikus (II. stol. po Kr.), představitel skepse mezi lékaři, kteří projevili odpor proti dogmatickému rozumování až dotud obvyklému i v lékařství a tvrdili, že příčin nemocí a způsobu jejich léčení se nelze dodumat a že je nutno se spokojit pravděpodobností, opřenou o zkušenost, pozorování, pokusy a analogie s případy podobnými. Lékař Sextus napadl mj. Aristotelovy sylogismy tvrdě, že se pohybují v bludném kruhu, neboť vyvozuji-li např. z výroku „všichni lidé jsou smrtelní" závěr „Sokrates je smrtelný", nepoznávám tím nic nového, neboť tvrdil-li jsem, že všichni lidé jsou smrtelní, učinil jsem tak již v přesvědčení, že také Sokrates je smrtelný. – Sextus byl poslední skeptik starověku.


[BACK]