AKADEMIE, slavná filosofická škola, založená a řízená Platónem, stala se v průběhu časů symbolem antické vzdělanosti. Pokud žila Akademie, žila antika; rokem 529 po Kristu, kdy ji císař Justinián zavřel, antika končí.

Filosofie, jíž se na Akademii po zakladatelově smrti vyučovalo, nebyla vždy filosofií Platónovou. Platonismu věrni zůstali toliko první ředitelé neboli scholarchové Akademie Speusippos, Xenokrates, Polemon a Krates. Za Kratetova života se začala nebezpečně vzmáhat konkurenční škola stoiků a hrozila Platónův ústav zatlačit; i dostal Kratetův nástupce Arkesilaos (315-241) nápad opustit Platónovu filosofii a užít jako zbraně proti stoikům – skepticismu. Připuštěním skepticismu nezbylo ze starého Platónova učiliště nic víc než holé jméno, neboť právě skepse byla Platónovu duchu nejcizejší a nejprotivnější. A Arkesilaos zahájil boj, který trval dvě staletí a otřásal všemi školami řeckými. Rozumové pojmy, učil, jsou pouhé stručné souhrny smyslových zkušeností, a proto neexistuje žádné abstraktní měřítko pro pravdu. Mudrc nemůže ničemu dát souhlas, ba ani Sokratovu „vím, že nic nevím". Není mu třeba jistoty, stačí mu pravděpodobnost. Odtud se tato nauka nazývá probabilismem (probabilitas = pravděpodobnost). Jiný scholarcha ze skeptické éry akademické, Karneades z Kyrény (214-129), zdokonalil probabilismus tím, že stanovil tři stupně pravděpodobnosti: nejnižší stupeň připadá samostatným představám, druhý stupeň představám, jež tvoří s jinými představami souvislost, a třetí stupeň, již blízký jistotě, těm představám, jež jinými představami jsou potvrzovány. Tomuto skeptickému údobí Akademie se říká – na rozdíl od staré – střední Akademie. Scholarcha Filon z Larissy (zemřel roku 80 před Kristem) od Karneadova skepticismu upustil a prohlásil, že Arkesilaos a Karneades nemínili svůj probabilismus vážně a že chtěli toliko uchránit pravý platonismus proti stoikům. Filonem začíná éra takzvané nové Akademie, jež už nepřinesla jmen, která by stála za zmínku.


[BACK]