|
PLUTARCHOS Z CHAIRONEJE (asi 50-120 nebo 125), slavný životopisec a historik, autor Moralii, byl platonik, který přizpůsobil učení svého mistra teologickým zájmům své doby. Úkolem filosofie mu bylo úsilí o správné pochopení Boha. Bůh, nús, logos, jednota, princip dobra a dokonalosti, bojuje se zlým duchem, principem mnohosti, zla a nedokonalosti, o prvenství vlády nad hmotou, která v pojetí Plutarchově – a jiných pohelenistických platoniků – je totéž co nejsoucno, nicota. Předmětem jejich zápasu tedy je – nic. Takovýto názor na hmotu byl v oné době velmi rozšířený a je mnohem hlubší a méně komický, než se zdá na první pohled, ba co víc, udržel se až do dnešních časů; podrobnější vysvětlení této záhady najdete v hesle Novoplatónství. – Bůh je obklopen dobrými nižšími bohy, kteří se potýkají s nečistými démony, služebníky zlého ducha. V etice hlásal Plutarchos podřízenost pudů vládě rozumu; vážil si přátelství a rodiny. [BACK] |