GASSENDI, PIERRE (1592-1655), byl jeden z mála Francouzů své doby, kteří se obdivovali Angličanu Baconovi (v. t.). Vzal si do hlavy, že obnoví slávu Epikura (v. t.), který byl odedávna označován jako filosof zhoubný a nemravný, a že smíří atomismus Demokritův (v. t.) s teologií křesťanskou. První příčina všeho je prý Bůh, který rozvířil a uvedl v pohyb atomy; pohybem atomů se dají vysvětlit veškeré děje přírodní; i duše je složena z drobounkých, jemných atomů. Nechtěje být za tyto názory upálen na hranici, Gassendi udělal ústupek svému jinak důslednému materialismu pomyslem nesmrtelné čili rozumové části duše. Prohlašuje, že mezi hmotnými atomy je prázdný prostor, Gassendi nemohl souhlasit s Descartem, který existenci prázdného prostoru neuznával a naopak prohlašoval, že prostor a hmota je totéž. I podrobil Gassendi Descartovo učení, najmě jeho Meditace, zlé kritice. S Descartem se neshodoval také v tom, že omezoval lidské vědění na poznání světového mechanismu, zatímco Descartes se snažil svým rozumem proniknout samu podstatu Boha. Z jeho spisů jsou nejdůležitější Systém Epikurovy filosofie (Syntagma philosophiae Epicuri), Sedm knih proti aristotelikům aj. [BACK] |