holismus Doktrína tvořící proti pól INDIVIDUALISMU. Dává privilegované postavení společenským celkům, jež mohou být vnímány jako organické jednotky, kulturním celkům, funkčním systémům nebo determinujícím strukturám. Metodologicky předkládá tezi, že společenské faktory jsou samovysvětlující. Ontologicky vylučuje redukci na individuální rovinu. Jako politická a morální doktrína podřizuje jednotlivce kolektivnímu dobru. Žádná z těchto pozic však neodkazuje k druhé; holismus a individualismus nejsou jedinými možnými alternativami. SL