"Nejšťastnější den v mém životě!", "Jako by se mi narodilo dítě!", "Naše bezpečnost a zájmy budou konečně ochráněny!". Takové a další výkřiky v masmédiích provázely vstup České republiky do NATO, zatímco na kritickou analýzu Aliance tam místo nezbylo. Od tohoto tu oficiální média nejsou.

S Amerikou v jednom šiku ochráníme republiku
Tvrdili-li apologeti vstupu do NATO, že hlubším smyslem Aliance je ochrana takových hodnot, jako je "úcta k demokracii a svobodě", pak tuto frázi, která se stala společenskou normou, vyvrací již samotný průběh našeho vstupu. Referendum politici neriskovali, veřejná diskuse by prý mohla "státu uškodit", jak novinářům sdělil nejmenovaný
zahraničně-
politický činitel, který se proto "za každou cenu stavěl proti referendu". Diskusi nahradila propaganda - kritici byli ocejchováni jako "vlastizrádci" či "komunisté" a předem diskvalifikováni. "Nebylo nutné diskutovat, je třeba se rázně postavit na tu správnou stranu," hřímal v rozhlase starosta Pece pod Sněžkou. Vystoupit v této atmosféře strachu s kritikou Aliance hraničilo u intelektuálů s osobní statečností. A tak se vlastně jen filosof Václav Bělohradský vzepřel NATOmánii a hájil vůči NATOidům kritické myšlení.

"Hodnoty" jako fíkový list a obušek
Washingtonská smlouva, zakládající dokument NATO, zavazuje členské státy "hájit svobodu… a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu". S ohledem na historické události lze však její upřímnosti těžko věřit - vždyť americká válka ve Vietnamu, mccarthismus v 50. letech, Výbory pro neamerickou činnost, špiclování tisíců lidí CIA, těžko skrývaná hanebná pomoc USA Pinochetově diktatuře, School of Americas, v níž CIA cvičí latinskoamerické žoldáky v zabíjení a mučení, alžírská válka Francie, turecká invaze na Kypr nebo stále probíhající genocida a zvěrstva, které páchá Turecko v Kurdistánu, s deklarovanými hodnotami ostře kontrastují. Ony hodnoty tak slouží jako "fíkový list" k zakrytí mocenských zájmů. Ostatně - v poslední době to byly právě USA, které jako jedny z mála zemí nepodepsaly konvenci o zákazu nášlapných min a které jako jedna ze dvou zemí na světě neratifikovaly Dohodu OSN o právech dítěte. Některé smlouvy o lidských právech ratifikovaly jen za cenu mnoha výhrad, množství výjimek si udržují například v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech.Spojené státy se tak schovávají za humanitní hodnoty, které však samy s odvolání na své zájmy zcela vědomě porušují, aby je poté použily jako klacek na své protivníky.

Můj zájem, tvůj zájem a ostatní, ať si (svobodně) trhnou
Pravou roušku NATO poodhalil prezident Havel, podle něhož NATO chrání demokratický parlamentní pořádek a svobodnou tržní ekonomiku. Tento "demokratický parlamentní pořádek" znamená úzkou vrstvu privilegovaných politiků, kteří se stávají stále více závislými na ekonomické moci, a "svobodnou tržní ekonomiku" charakterizuje prohlubující se globální propast mezi chudými a bohatými. Tržní ekonomika, založená na monopolech, subvencích, dotacích a protekcionismu, tak přináší nové "formy svobody"- svobodu spát pod mostem, svobodu umřít hlady, svobodu vykořisťovat, svobodu znečišťovat a svobodu mluvit při tom všem o svobodné parlamentní demokracii, svobodné tržní ekonomice a svobodě slova. Lidská společnost není homogenní celek s jednotnými zájmy. Vždy, když se mluví o zájmech společnosti, je to zavádějící - řečník většinou hovoří o zájmu zcela konkrétních osob a zpravidla sám mezi tyto konkrétní osoby i patří. Stejně jako bylo udržení status quo zájmem české privilegované třídy, která pro vstup bojovala, je zájmem NATO jako takového ochrana před odporem chudých, zejména z Třetího světa, na jejichž vykořisťování si mocní tohoto světa svůj blahobyt vybudovali a kteří se začínají bouřit. Diskuse o NATO se nekonala také proto, aby veřejnost náhodou nezjistila, že zájem českého občana není totožný se zájmem Bruce Jacksona, ředitele Lockheed Martin a čelného představitele Výboru pro rozšíření NATO, lobystické skupiny vytvořené americkými zbrojovkami. Jejich zájem na rozšíření byl tak velký, že jim stál za celkem 308 miliónů dolarů, které v letech 1995-1997 investovaly do "přesvědčování".

Nepřítel zmizel? Vyrobíme jiného!
Poté, co NATO potřebovalo s rozpadem sovětského impériálního nepřítele legitimizovat svoji existenci, bere zavděk vším - islámští fundamentalisté, teroristé i Rusko jako hrozba fungují.ám existuje staletí a v jisté míře existovali bezpochyby i islámští fundamentalisté, až do konce studené války však NATO nevadili, a tak jim USA a další státy Aliance zhusta dodávaly zbraně a cvičily jejich vojáky. Na úvod potřebné diskuse o příčinách rozmachu fundamentalismu alespoň poznamenejme, že se čas vzestupu odporu fundamentalistů proti "Velkému Satanovi" překrývá jak s trendem agresivní politické a ekonomické globalizace, tak se snahou NATO ospravedlnit svou existenci a další militarizaci světa. Od roku 1991patří mezi nepřátele Aliance i teroristé. O tom, kdo jimi je, však rozhodují především zájmy USA. A tak jsou za ně označováni kurdští ozbrojenci, zatímco ozbrojenci kosovští jsou "humanitárním problémem". "Terorismus" se stal nálepkou a vyprázdnění smyslu tohoto slova se nám může stát osudným.Posledním z velkých strašáků je Rusko, které dovedl na konec globální kapitalismus. Bída obyčejných Rusů probudila nacionálně-komunistické a fašistické tendence - a těmi lze postrašit, jak to nedávno předvedla veřejnoprávní televize. Odvysílaný rozhovor s nacionalistou Žirinovským vedle zastánců vstupu nepochybně potěšil samotné reportéry ČT - Žirinovský jim řekl přesně to, co potřebovali: "ČR je pro nás nepřítel, musíme... blokovat každou členskou zemi". Ano, Žirinovského Rusko je tou hrozbou, kvůli níž je vstup do Aliance nezbytností! Přesvědčování, slíbené ministrem Kavanem, funguje. Při této práci médií bychom ale mohli logicky očekávat příjezd novinářů ze země, která není nakloněna našemu vstupu do EU, aby udělala rozhovor s republikánem Sládkem - titulek "České hordy rasistů napadají Evropu!" se přímo nabízí.

Vstupem boj nekončí
Rozšířením NATO ponese česká společnost přinejmenším morální zodpovědnost za politiku praktikovanou Aliancí. Od 12. března má v genocidě Kurdů a Íráčanů prsty (nebo zájmy) i "naše" republika. Vstupem do Aliance tak odpor proti ní nekončí, právě naopak. Rostoucí bída, neudržitelný ekonomický růst a na druhé straně vzrůstající bohatství a politická moc v rukou stále zmenšující se elity. To jsou trendy, které mocní chrání "s puškou v ruce" a které jsou příčinami napětí, terorismu, fundamentalismu, nacionalismu a uprchlictví, příčinami, které tkví v samých kořenech systému globálního kapitalismu. Neprivilegovaným zbývá povinnost postavit se na odpor. Právě možný "rozklad zevnitř" považuje sama Aliance za jednu z největších hrozeb. Jednou z cest může za neexistence profesionální armády stále ještě být odpírání vojenské služby, věcí naší odpovědnosti je podporovat boj utiskovaných po celém světě, prosazovat antiautoritářskou radikální změnu statusu quo, která bude vedena odlišnými hodnotami. Proti globální konkurenci mezinárodní solidaritu s utlačovanými, proti globálnímu vykořisťování spolupráci a pomoc.

Arnošt Novák