Bez souhlasu Rady bezpečnosti (RB) OSN zahájily v prosinci USA a Velká Británie operaci Pouštní liška, během níž armády těchto zemí napadly Irák leteckými údery. Výsledkem celého útoku je přes 1 600 zabitých lidí včetně civilistů, rozbombardované vojenské objekty a civilní nemocnice a ponížení autority RB OSN, která ještě v listopadu na svém mimořádném zasedání nepodpořila vojenský zásah proti Iráku.

Zisky naopak přinesla akce americké zbrojní lobby - Clintonův návrh z 2. ledna, kdy navrhoval zvýšení vojenských výdajů o 12 miliard dolarů, přičemž by celkové vojenské výdaje měly v příštích šesti letech vzrůst o celých 100 miliard dolarů, je zřejmým dozvukem operace Pouštní liška.
Mezinárodní experti potom upozorňují, že důsledkem necitlivé a agresivní zahraniční politiky USA bude vzrůst militantního islámského fundamentalismu.

Oba státy na Irák zaútočily bez jakýchkoliv důkazů o tom, že by Husajnův režim vlastnil či vyvíjel zbraně hromadného ničení, a při své vojenské operaci se odvolávali na zprávu Zvláštní komise pro dohled nad dodržováním podmínek příměří v Iráku (UNSCOM), kterou však měla RB OSN k dispozici až v době, kdy již na Irák dopadaly bomby a kterou navíc nesepsala celá komise, jak bývá zvykem, ale pouze její šéf Richard Butler. Podle informací amerických médií byl potom inspekční tým, který Irák již dříve označoval za podjatý a nakloněný americké straně, zneužit Spojenými státy k špionáži v Bagdádu. Fakt, že USA měly přístup k důvěrným materiálům komise, potom připustil dokonce i bývalý americký zástupce v UNSCOM Scott Ritter. " Je to zřejmé, podíváte-li se na bombardované cíle. Střely mířily na místa identifikovaná UNSCOM. Považuji to za trestuhodné," uvedl Ritter.

Prosincový útok USA a VB na Irák byl sice ničivý, nijak jej však nelze srovnávat s následky blokády, která byla na Irák uvalena před osmi lety. Třebaže USA stále tvrdí, že jsou sankce namířeny proti Saddámu Husajnovi, hovoří mezinárodní organizace o tragických životních podmínkách, které sankce přinesly prostému iráckému lidu. Každý den totiž podle zprávy UNICEF z dubna loňského roku umírá v důsledku sankcí zhruba 250 lidí.

V říjnu 1996 UNICEF konstatuje, že "kvůli hladu a nemocím umírá v Iráku každý měsíc 4500 dětí ve věku do 5 let. Situace dětí je katastrofální. Mnoho z nich je na samém okraji přežití".

V červnu 1997 Spojené národy potvrdily, že sedm let po uvalení blokády na irácký lid zemřelo kvůli nedostatku potravin a léků více než 1,2 miliónu lidí, včetně 750 tisíc dětí do 5 let. Proti leteckému útoku i proti sankcím a mocenské politice USA protestovala v prosinci řada skupin po celém světě

"Toto není zahraniční politika - je to uzákoněná masová vražda, která se svými rozměry blíží holocaustu. Zůstaneme-li potichu, promineme genocidu, která je páchána ve jménu míru na středním východě, masové krveprolití, které je pácháno naším jménem," uvádí americký anarchista a univerzitní profesor Noam Chomsky a další aktivisté v prohlášení, které volá po mezinárodní kampani proti sankcím.