Nestor Ivanovič Machno (1889-1935)
Machno se narodil 27. října 1889 v chudé rolnické rodině v Ukrajinském městečku Guljaj Pole. V sedmi letech začal pracovat jako pasák dobytka a později jako zemědělský dělník. V roce 1906 se přidává k místní anarchokomunistické skupině. Je odsouzen za účast na ozbrojeném útoku k trestu smrti, ale vzhledem k věku mu byl trest přeměněn na doživotní žalář. Machno byl však nepoddajný vězeň a proto byl často ukován do želez nebo umisťován na samotku. Ve vězení se setkal s Petrem Aršinovem, který ho učil anarchistické teorii. Po únorové revoluci 1917 se vrací domů a aktivně se zapojuje do místního dění. V srpnu 1917 sestavuje jednotku ozbrojených rolníků, s kterými vyvlastňuje pozemky šlechty a rozděluje půdu zemědělcům. Když na jaře dalšího roku podepsala sovětská vláda brest-litevskou smlouvu, byl Machno nucen tuto činnost ukončit. V té době navštěvuje Moskvu, kde se setkává s Petrem Kropotkinem. V červenci 1918 se vrací opět do rodného kraje, který okupují rakousko-uherské jednotky. Machno v čele partizánské jednotky zahajuje úspěšnou sérii útoků na okupanty a sídla místní šlechty. Po stažení rakouských vojsk se obrací proti ukrajinským nacionalistům. Guljajpolská oblast se nachází bez vlivu jakékoliv vlády, což vede k přeměně místní společnosti podle anarchistických zásad. V březnu sice bolševici podepsali s Machnem smlouvu o společné vojenské pomoci proti "bílým" generála Děnikina, ale to nemohlo odsunout do pozadí nepřátelství mezi nimi a anarchisty. Posléze začal sovětský tisk pomluvami útočit na machnovce. Byli dopadeni dva agenti Čeky určení k zabití Machna a popraveni. Komunistické jednotky provedly nájezd na guljajpolské zemědělské komuny. Když ale bolševici potřebovali pomoc v postupu proti Děnikinovi, machnovci jim přišli vhod, poté je opět postavili mimo zákon a následovalo osm měsíců bojů, jejichž oběti rozšířila epidemie tyfu. Rudá armáda ale znovu potřebovala Machnovu pomoc proti "bílým", kterou dosáhla amnestií pro anarchisty v sovětských věznicích. Situace se ale opakovala - Trockij nařídil útok na Machnovo velitelství v Guljaj Pole. Machnovi se podařilo utéci, skrývat se s neléčenými zraněními a přes Maďarsko a Polsko se s velkými problémy dostal až do Paříže, kde se stal spoluautorem "Organizační platformy libertinských komunistů", kterou v roce 1926 vydala exilová skupina "Věc práce" tvořená ruskými a ukrajinskými anarchisty. Napsal také své paměti končící prosincem 1918. Poslední roky života žil v bídě, nemoci a zapomnění a tak také v červenci 1934 zemřel.
"Machno byl muž činu, který se, přestože byl zaneprázdněn vojenskými operacemi, snažil uskutečnit své anarchistické teorie v praxi." (Paul Avrich)
[ZP5]