Lev Černyj (18?? - 1921)
Za carského režimu v Rusku strávil anarchistický básník Lev Černyj díky svým revolučním aktivitám dlouhou dobu ve vězení. V roce 1907 vydal knihu, která se jmenovala “Asociační anarchismus” a v níž obhajoval “volné sdružování nezávislých jedinců”. Paul Avrich ve své studii “Ruští anarchisté” konstatuje, že Černý byl velmi ovlivněn Maxem Stirnerem, avšak jiní autoři tento Stirnerův vliv na Černého zpochybňují.
Po svém návratu ze Sibiře v roce 1917 požíval velkou popularitu mezi moskevskými pracujícími jako vynikající řečník. Byl také sekretářem Moskevské federace anarchistických skupin, která byla založena v březnu 1917. Na jaře 1918 - v reakci na rostoucí represe vůči každé opozici a svobodnému projevu - založily anarchistické skupiny z Moskevské federace ozbrojené jednotky, "černé gardy", v nichž hrál Lev Černyj aktivní roli. V noci 11. dubna 1918 zaútočila Čeka (tajná bolševická policie) na budovu Moskevské federace. Černé gardy kladly ozbrojený odpor. Okolo 40 anarchistů bylo zabito nebo zraněno a kolem pěti set bylo uvězněno. V roce 1919 se Černyj připojil ke skupině nazvané Podzemní anarchisté, která vydala dvě čísla pamfletu odhalujícího komunistickou diktaturu jako nejhorší tyranii v lidských dějinách. 25. září 1919 skupina "levých sociálních revolucionářů" a "podzemních anarchistů" vyhodila do vzduchu ústředí Moskevského komitétu Komunistické strany na protest proti rostoucí represi. 11 komunistů bylo zabito a 45 jich bylo zraněno. V srpnu 1921 vydala Moskevská Izvestia oficiální zprávu oznamující, že deset "anarchistických banditů" bylo zastřeleno bez výslechu či soudu. Mezi mrtvými byl i Lev Černyj. Ačkoliv se neúčastnil na výbuchu moskevského komunistického ústředí, byl díky svému spojení s Podzemními anarchisty pravděpodobným kandidátem na falešné obvinění. Komunisté odmítli předat tělo jeho rodině, která ho chtěla pohřbít. Po Černého smrti kolovaly neustále dohady o tom, že byl bolševiky umučen.
[ZP5]