TŘÍDĚNÍ čili KLASIFIKACE záleží v úplném a spořádaném výčtu druhů daného pojmu. Postupuje se přitom zpravidla od druhů nejnadřaděnějších až po druhy nejpodřaděnější, respektive individua Pojem,jejž dělíme, sluje celek dělitelný (totum divisionis), části, na něž dělíme, jsou členy dělení (membra divisionis) a znak, podle něhož se dělí, je dělidlo (fundamentum divisionis).

Jednoduchý způsob třídění.jimž pouze získáváme přehled o rozsahu pojmu a jeho poměru k pojmům podřaděným, je dělení (divisio). Dělení tedy je soud, v němž podmětem je pojem, přísudkem pak podrobný výklad rozsahu. Např.:

Slova jsou podstatná jména, přídavná jména, slovesa, zájmena, číslovky, předložky, příslovce, spojky a citoslovce. – Jsou-li dva členy dělení, nazývá se dělení dichotomií, jsou-li tři, trichotomií, je-li jich víc,polytomií. Uvedený příklad o slovech byla tedy polytomie.

Základní podmínkou každého dělení a třídění je, aby bylo úplné; nesmí tedy zůstat zbytek. Aby se vyhovělo tomu požadavku, považovalo se za správné pouze dělení dichotomické. Přitom je nejlépe dělit pomocí pojmů protikladných, protože jen tak máme jistotu, že rozsah děliva bude úplně vyčerpán. Např.:

Domy jsou:

kamenné /""-... nekamenné

cihlové /""-... necihlové

b ' /""-... b '

etonove ne etonove

dř – ,/""-... dř – ,

revene ne revene

hl' – ,/""-... hl' – ,

mene ne mene

Toto rozdělení je dozajista správné; je v něm místo i pro kožené domy starých Ukranů i pro sněhové chýše Eskymáků. Viz též Klasifikace věd.


[BACK]