|
SKEPSE, SKEPTICISMUS je výraz naprosté beznaděje nad možností poznat pravdu. Na počátku svého poznání vědeckého nebo filosofického člověk nebývá skeptický, bývá naopak pln horlivosti, nadšení a sebedůvěry. Když se však filosofie stane příliš filosofickou, příliš subtilní a učenou, když si představitelé nepřátelských škol vjedou do vlasů a začnou se mlátit po hlavách tlustým u folianty svých spisů, aniž byla sebemenší naděje smíru nebo shody, pozorovatel této bezvýchodné a často nechutné vřavy snadno propadne omrzelosti, nudě a zapochybuje o všem všudy: a to je skepse. Takové skepsi podlehl v III. století před Kristem Pyrrhon, který dospěl k názoru, že všechna lidská mínění jsou koneckonců lhostejná; nejlépe je zdržet se vůbec úsudku – aspoň se nerozčilíš. Ve filosofii novověké nejvýznačnější skeptik byl Montaigne, jehož filosofie vychází z věty: Que sais-je? Což vím? – Absolutní skepticismus je ovšem možný a myslitelný pouze ve filosofii. I nejdůslednější skeptik uskočí, když mu za zády zahouká auto; tím se ovšem proti svému skepticismu mnohonásobně prohřeší. Nejrozumnější ze všech skeptiků byl svatý Augustin, který ze svých pochybností vyvodil nepochybnou a nezviklatelnou jistotu; o tom vás poučí příslušné heslo. [BACK] |