PRODIKOS KEJSKÝ (kolem r. 430), je k sofistům počítaný pesimista, jejž známe zejména podle jeho některých moralistních výroků, např. „láska je zdvojená touha a zdvojená láska se stává šílenstvím", a podle jeho alegorie o tom, kterak se Herakles octl na rozcestí mezi ctností a neřestí. Pojednávalo lidském těle a o citech; ve smrti viděl vysvobození z útrap života. Obíral se také otázkami gramatiky; Sokrates doporučoval jeho lekce některým ze svých žáků, neboť schvaloval jeho zájem o otázky přesnosti mluvy. [BACK] |