|
POMPONAZZI, PIETRO (Petrus Pomponatius, 1462-1524), byl humanistický filosof, který shodně s Aristotelem dovozoval smrtelnost duše a zajímavě tvrdil, že popření nesmrtelnosti nemůže ublížit mravnosti, neboť právě vyhlídka na odměnu v nebi je pravé morálce nepříznivá. Zakladatelé tří hlavních náboženství, Mojžíš, Kristus a Mohamed, vymyslili si pohádku o nesmrtelnosti duše pouze proto, aby udrželi na uzdě lidi nízkých a surových povah, kterým by ani vyhlídka na světský tělesný trest nezabránila v zločinu; konečný cíl učení o nesmrtelnosti duše tedy je ryze politický. – Pomponazzi popíral též svobodu vůle; štěstí i neštěstí je předem určeno, determinováno; je pouze částí světového plánu. Ani křesťanské pojetí Boha nebylo Pomponazzimu po chuti; poukazoval na rozpor mezi jeho vševědoucností, všemohoucností a nedokonalostí jeho zplozence člověka. Zázračný vliv svatých relikvií Pomponazzi kupodivu nepopíral, ale připisoval jej pouze vznětlivé obraznosti věřících; tento zázračný vliv by byl stejný, kdyby to byly třeba psí kosti. [BACK] |