|
PESIMISMUS A OPTIMISMUS. Pesimismus je názor, že svět za nic nestojí. Jsou-li na světě nějaké radosti, nějaké slasti, je jich neskonale miň než strastí; o jejich poměru si můžeme udělat názornou představu, srovnáme-li v přírodě hrůzu a bolest, již zakouší zabíjené zvíře, s poměrně nepatrnou slastí, již přitom pociťuje zvíře vraždící. – Názor opačný je optimismus: strastí je na tomto světě daleko míň než radostí a slastí – tento svět není dokonalý, neboť není prostý zla, ale je nejlepší (optimus) ze všech světů možných. Filosofický představitel pesimismu byl Schopenhauer; pesimistické je do jisté míry i křesťanství, považující tento svět za říši satanovu, za slzavé údolí a člověka za bytost zatíženou dědičným hříchem, která nemůže nehřešit (srovnej Augustin). Naproti tomu oficiální filosofický optimista byl Leibniz. Oba směry, optimismus i pesimismus, vedou ke kvietismu (v. t.), neboť je-li na světě všechno nenapravitelně zlé nebo výsostně dobré, není třeba na něm nic měnit. [BACK] |