|
INTELIGIBILNI je to, co lze pouze myslet, ale nikoli vidět, cítit, hmatat; tedy to, co je dáno toliko rozumu, ale nikoli smyslům; inteligibilnÍ svět je svět pomyslný, nadsmyslný, ideální; jeho opak je svět senzibilní, přístupný smyslům. U Kanta inteligibilnÍ svět je svět věcí o sobě v protivě ke světu jevů; o tom viz Kant, I a II. Kant rozlišuje také člověkův inteligibilní charakter od jeho charakteru empirického. Empirický charakter je závislý na jevech tohoto světa; je-li např. někdo statečný proto, že byl dobře živen, otužován a vychováván k bojovnosti, jest jeho statečnost součást jeho charakteru empirického. Charakter inteligibilnÍ se však v člověku projevuje faktem jeho mravního svědomí, hlasem, který se ozývá v jeho nitru. Tento hlas proniká do člověkovy duše ze světa inteligibilního. [BACK] |