ILUZIONISMUS je krajně skeptický filosofický směr, který prohlašuje skutečnost vnějšího světa, jakož i všechnu pravdu, krásu i mravnost za pouhou iluzi, klam a mam; tak např. Schopenhauer (v. t.) prohlašoval všechen v čase a prostoru rozložený svět za „Máj in závoj" (Mája v indické filosofii je zdroj ilUZÍ, jež zakrývají pravé jsoucno světa), za „mozkový fenomén", „fantasmagorii", jejíž pravou podstatou je vůle; o tom vykládám v hesle Schopenhauer. Jak správně poznamenává Josef Bartoš (Iluzionismus, str. 428), iluzionismus by se měl spíš nazývat deziluzionismus, protože nechce iluze tvořit, nýbrž bořit. „Není mu nic svatého a ze všeho strhává gloriolu, kterou mnohdy celé věky hleděly vytvořit. Nevěří v světce, nevěří v héroy ... Iluzionismus má patrný sklon k blasfémii: nedovede blahořečit, zato daří se mu odkrývání neřestí nejrůznějšího druhu."

Iluzionistická je filosofie tzv. bovarysmu, jehož hlasatelem je Francouz Jules de Gaultier. Stejně jako slavná Flaubertova hrdinka, každý člověk podle Gaultiera má schopnost přetvářet si skutečnost tak, jak to hoví jeho povaze a temperamentu, žít iluzí, snem, fantazií, a především brát sebe samého za něco jiného, zpravidla lepšího, než jaký je. Život tedy není nic než komedie, již není nezábavno neúčastně pozorovat.

U nás byl představitelem iluzionismu rnračný vyznavač egoismu Ladislav Klíma (1878-1928). Pravda, učil Klíma, neexistuje, protože neexistuje žádná „první příčina": kauzalita je svou podstatou nekonečná, tedy nesmyslná, logika alogická, svět bludný kruh, každé jeho odůvodnění hysteron proteron (viz Definice). Náš intelekt je zásadně prolhaný; všechno, co ti připadá jako správné, jisté, bezpečné a potvrzené, je lež. „Po tom všem je konkluze: nic neexistuje – samozřejmá. Že nic neexistuje, bylo by absolutní pravdou, kdyby absolutní pravda vůbec byla Že se nám to zdá absurdní, je vina naší lživé přirozenosti – absurdnost je zde důkazem pravdy." (Svět jako vědomí a nic, anonymní vydání, str. 11) Až potud se Klíma zhruba shoduje se Schopenhauerem; na místo Schopenhauerovy vůle však dosadil vědomí. .Za hmotou skryté, k smyslové činnosti popud dávající X může být jen vědomí. Vědomí jest původní, jednou už sama od sebe existující substance světová, a svět jest jen množství na sebe působících duševních stavů." (str. 15) – Etiku převzal Klíma od Nietzscheho. Nejdokonalejší tvor je dravec; opice je zkažený dravec a člověk je zkažená opice: proto jediné rozumné stanovisko je opovržení vším lidským. „Nejlepším, co dějiny poskytují, je mohutné divadlo; tím je vždy jen nejsilnější projev největšího života – válka; války jsou duší dějin. Hledat ,dobro' je absurdní; nalézt štěstí je nemožno; nejcennější v tomto světě jest ještě heroismus. Ti, kdož odsuzují válku jako vraždění, odsoudili tím sebe – jako zbabělce; tím pozná se muž, že opovrhuje životem a smrtí. .. „ (str. 148) „Všechny velké historické děje spjaty jsou se jménem velkého, ohromného, polobožského muže, jsou podmíněny jeho zjevením se, jsou často zcela jen jím: druhá punská válka – toť cele Hannibal, sedmiletá – Friedrich, empire – Napoleon." (Vteřina a věčnost, XII)


[BACK]