|
HUGO z kláštera od sv. Viktora (Victorinus, asi 1096-1141) je znám jako původce první summy teologické, díla, v němž mělo být obsaženo všechno tehdejší vědění. Byl to mystik, vrstevník svatého Bernarda (viz Bernard z Clairvaux), ale mnohem snášenlivější než tento divoký světec; kromě mystických sklonů v něm byla i opravdová touha po pozitivním vědění, zejména v oboru psychologie a noetiky. Lidské tělo je nejdokonalejší výtvor světa hmotného a duše neméně dokonalý útvar světa nehmotného; jejich spojení je záhadou, kterou člověk nikdy nepochopí. Tož místo aby o ní neplodně dumal, nechť se pokusí o zjištění nesporných faktů duševního života. Hugo se o to pokusil a shledal, že člověk má trojí oko: tělesné, jímž poznává hmotný svět, rozumové, jímž prohledá své vlastní nitro, a kontemplativní, jež zvedá k světu duchovnímu a k božství. Intelektuální činnost člověkova má tedy tři stupně: myšlení, meditování a přímý názor Boha (cogitatio, meditatio, contemplatio). – Augustiniánské opatství sv. Viktora, v němž Hugo působil, bylo důležité ohnisko středověkého mysticismu. [BACK] |