konstitucionalismus Podobně jako VLÁDA ZÁKONA, s níž je víceméně synonymický, mÚže být termín konstitucionalismus použit přinejmenším ve dvou významech. První význam je spíše formální a odráží definici, jak ji nabízí například sir Kenneth Wheare v Moderních ústavách (Modern Constitutions), jako "pravidla, která ustavují, usměrňují nebo řídí vládu". V Británii jednoduše znamená soubor právních a mimoprávních pravidel ustavujících systém vlády. Téměř ve všech zemích se však termín vztahuje k souboru čistě právních pravidel uspořádaných v jeden nebo několik úzce souvisejících dokumentÚ. V tomto smyslu je konstitucionalismus prostě praxe vytváření ústav, ať je jejich obsah jakýkoli.
Nicméně někteří autoři - a pravděpodobně i dlouhodobý konsensus v užívání - konstitucionalismem rozumí praxi ustavování a fungování politických systémÚ určitého druhu, jež ztělesňují opatření odrážející filosofii omezené vlády. Takovéto systémy obvykle obsahují zákoníky či charty politických nebo ekonomických práva svobod spolu s dalšími strukturálními rysy zamýšlenými k ochraně práv jednotlivce vÚči státu. GM

odkazy
Wheare, K.: Modem Constitutions. New York a Toronto: Oxford University Press, 1966.
literatura
Mcllwain, c.H.: Constitutiona!ism and the Changing World. Cambridge: Cambridge University Press, 1939.
_: Constitutionalism Ancient and Modem. New York: Cornell Uni,versity Press, 1940.
Wormuth, F.D.: The Origins oťModem Constitutionalism. New York: Harper, 1949.