feudalismus Feudální politické uspořádání spočívalo na vzájemném svazku mezi vojenským vládcem a jeho vazalskými rytíři. Rytíři, kteří za vojenské služby dostávali půdu, kterou nakonec lokálně a autonomně zcela ovládli, vyžadovali od svých vazalů různé povinnosti v naturáliích a službách. Feudalismus ztělesňuje pojetí závazku a loyálnosti, které je přísně osobní a hierarchické; právní rovnost neexistuje a čestné vzájemné svazky jsou vším. Nevolníci a rolníci jsou spíše majetkem než poddanými, kterým se vládne.
Feudalismus se obvykle chápe jako vývoj, který následoval po zániku krátce trvající říše Karla Velikého, kdy byla Evropa vystavena divokým nájezdům Vikingů a Maďarů.
Všechny úkoly, běžně pokládané za věc veřejné moci ztělesněné v ústřední vládě, byly uchváceny místními pány, kteří považovali takové funkce za soukromá a výnosná pri- ' vilegia pojící se k jejich pozemkům. Církevní pozemky a úřady se dostaly rovněž pod kontrolu feudálních pánů, v nichž byli spatřováni protektoři. (Viz STŘEDOVĚKÉ POLITICKÉ MYŠLENÍ.) JC