III. NĚKOLIK TECHNICKÝCH POZNÁMEK K
PSYCHEDELICKÝM SEZENÍM

     Nejvýznamnější je příprava. Po přečtení příručky člověk okamžitě rozpozná symptomy a prožitky, které však mohou být děsivé právě díky nedostatku porozumění tomu, co se děje. Klíčovým slovem je - rozpoznání.

     Použitím tohoto průvodce se lze vyhnout paranoidním léčkám nebo obnovit transcendentní stav prvního barda, jestliže byl ztracen. V případě, že zážitek začne světlem, pohodou, mystickou jednotou, porozuměním, a jestliže jde touto cestou, není potřeba nic připomínat nebo předčítat. Je to jako s mapou, hledáme cestu jenom tehdy, když jsme ztraceni, nebo když chceme změnit směr. I tak ego obvykle lpí na svých starých hrách. Může se dostavit dočasná deprese a zmatek. V tom případě by zbylí přítomní neměli projevovat sympatie, nebo se jinak angažovat. Měli by být připraveni zůstat v klidu a vystříhat se svých "pomocných her, " speciálně role "lékaře".

     Jestliže kdykoli zjistíte, že se dostáváte zpět do běžné reality, může (po předchozí dohodě) být nablízku zkušenější osoba, společník, nebo jiný důvěryhodný člověk, aby vám předčítal.

     Pasáže vhodné pro čtení během sezení jsou uvedeny v další části. Ke každé důležité kapitole Tibetské knihy je připojen patřičný text instrukcí. Někdo si může chtít předem pasáže nahrát, a potom v případě potřeby jednoduše záznam spustit. Cílem těchto instrukcí je vždy vést adepta zpět do původní transcendence prvního barda, aby tam zůstal, pokud možno, co nejdéle.

     Třetím bodem je sestavení "programu" sezení za použití pasáží z textu. Cílem bude adepta záměrně vést k určité vizi, nebo i celé sekvenci vizí. Průvodce či přítel může předčítat náležité pasáže, ukazovat obrazy nebo symbolické postavy týkající se těchto procesů, přehrávat pečlivě zvolenou hudbu, atd. Inscenování tohoto řetězce je však velice jemné umění.

     Prvořadá otázka při plánování sese zní: "co je cílem?" Klasický hinduismus předkládá čtyři možnosti:

(1) Vzrůst osobní moci a intelektuálního pochopení, vytříbení vhledu na kulturu a sebe, zlepšení životní situace, zrychlení studia, profesionální růst.
(2) Povinnosti, pomoc druhým, zajištění péče, rehabilitace, pomoc při zrození (návratu) ostatních.
(3) Zábava, senzuální a estetické potěšení, mezilidské přiblížení, ryzí prožitek.
(4) Transcendence, vysvobození z ega a času; dosažení mystické jednoty.

     Příručka klade důraz především na bod poslední - vysvobození, osvícení, což nevylučuje možnost dosažení ostatních cílů - de facto je v sobě i zahrnuje, jelikož pro osvícení je nezbytné, aby byl člověk schopen vystoupit z hrou zatížené osobnosti, role, či profesionálního postavení. Člověk se může předem rozhodnout, jakému cíli psychedelický zážitek zasvětí. Příručku lze použít ve všech případech.

     Jestliže sezení pořádá dohromady několik lidí, měli by se také společně shodnout na cíli, nebo přinejmenším vzít na vědomí cíle ostatních. Jedná-li se o sesi "programovou," účastníci by se buď měli dohodnout společně, nebo se shodnout na někom, kdo program sestaví. Neočekávané či nechtěné manipulace s jakýmkoliv z účastníků může ostatní lehce svést k paranoidním bludům třetího barda.

     Subjekt si rovněž může přát, a to zejména při individuální sesi, buď vně nebo dovnitř obrácený zážitek. Při extrovertním vytržení "já" extaticky splývá s vnějšími předměty (např. květiny, nebo jiní lidé). V introvertním stavu je "já" extaticky sloučeno s vnitřními životními pochody (světla, vlny energie, tělesné jevy, biologické formy, atd.). Avšak prožitky obou těchto stavů mohou být klidně i negativní, záleží to na postoji dotyčného. Přidáme-li ještě rozdělení na pojmové a emoční, zkombinováním dostaneme osm typů zážitků (čtyři pozitivní a čtyři negativní), které byly podrobněji popsány ve vizích druhého barda - vize 2 až 5.

     Na extrovertně zaměřený mystický zážitek si s sebou jedinec může přinést různé předměty nebo symboly, aby podpořil tok vědomí požadovaným směrem. Svíce, obrazy, knihy, vůně, hudbu nebo nahrané pasáže. Introvertně zaměřené zážitky naopak požadují vyloučení všech podnětů, jako jsou světla, zvuky, pachy, pohyb.

     Způsob komunikace mezi účastníky sese by také měl být dohodnut dopředu. Můžete se shodnout na určitých signálech, jemně značících to, že jste spolu. Můžete si dohodnout fyzický kontakt - sevření rukou, objetí. Tyto prostředky komunikace by měly být prodiskutovány předem, aby nedošlo k hernímu nedorozumění, které se může vytvořit během zvýšené citlivosti ego-transcendence.

     Psychedelické účinky má celá řada chemikálií a rostlin. Uvádíme ty nejpoužívanější společně s dávkováním pro dospělého člověka průměrné velikosti. Dávka rovněž závisí na vytčeném cíli. V prvním sloupci jsou dávky dostatečné pro otevření transcendentního světa, popisovaného v této příručce, nezkušenému člověku. Ve druhém jsou uvedeny dávky, které mohou být užity jedincem zkušenějším nebo účastníky skupinové sese.

LSD-25       200-500 mikrogramů      100-200 mikrogr.
Meskalin        600-800 miligramů       300-500 mg
Psylocybin       40-60 miligramů         20-30 mg

     Doba nástupu účinku látek podaných ústně na lačný žaludek je přibližně 20-30 minut u LSD a psylocibinu, a jednu až dvě hodiny u meskalinu. Doba trvání sese se běžně pohybuje od osmi do deseti hodin u LSD a meskalinu, a od pěti do šesti hodin u psylocibinu. Dávka 50-60 mg DMT (dimetyltryptamin), podaná injekčně do svalu, přináší zážitek odpovídající asi 500 mikro LSD, ale trvá pouze 30 min.

     Někteří lidé před začátkem sese berou ještě jiné látky. Velmi úzkostní lidé si například mohou vzít asi o hodinu dříve dávku 30-40 mg libria, aby se zklidnili a uvolnili. Pro vyvolání příjemné, euforické nálady lze vzít methedrin. Někdy, v případě značně nervózního člověka, je rozumné dávku rozdělit: např. zpočátku 200 mikro LSD, a dále "booster" dalších 200 mikro, když už se seznámí s některými účinky psychedelického stavu. Občas může dojít k nevolnosti, což jsou většinou psychické symptomy, indikující strach, a měly by tak být chápány. Přesto, zvláště při požití semen povíjnice nachové a peyotu, může být nevolnost fyziologického původu. Aby se zabránilo těmto účinkům, lze předem podávat látky jako mazerin, bonamin, dramamin nebo tigan.

     Jestliže se člověk během sese opakovaně chytá nějaké ego hry, je občas možné "zlomit stav" dávkou 50 mg DMT, nebo 25g dexedrinu nebo methedrinu. Takové dodatečné dávky mohou být ovšem podány s vědomím a souhlasem dotyčného.

     Vyžaduje-li to vnější nebezpečí, účinky psychedelik lze zastavit thorazinem (100-200 mg do svalu) nebo jinými fenothiazinovými trankvilizéry. Antidota by neměla být používána jenom proto, že se subjekt nebo průvodce jednoduše bojí. Místo toho by měly být čteny příslušné pasáže z třetího barda.

     Psychedelika nejsou drogy v obecně vžitém smyslu slova. Nevyskytuje se u nich žádná specifická reakce, žádná předvídatelná sekvence dějů, ať už somatických nebo psychologických.

     Specifická reakce nemá s chemikálií nic společného a je výhradně funkcí setu a settingu; přípravy a prostředí. Čím lepší příprava, tím extatičtější a bohatší na zjevení sese bude. Při úvodních sezeních a u nepřipravených lidí hraje setting - zvlášť chování ostatních - nejvýznamnější úlohu. Pro osoby dobře a uváženě připravené není setting tak významný.

     Set lze posuzovat ze dvou hledisek: dlouhodobého a okamžitého.

     Dlouhodobý set se týká jedincovy minulosti a přetrvávající osobnosti. To, jaký máte druh osobnosti - váš strach, touhy, vina, skryté vášně - určuje, jak se zorientujete a jak naložíte s jakoukoli situací, do níž se dostanete, psychedelickou sesi nevyjímaje. Snad nejvýznamnější jsou reflexní mechanismy uváděné v chod při úzkosti - typicky používané obranné a ochranné manévry. Pružnost, důvěra, náboženská víra, lidská otevřenost, odvaha, mezilidská vřelost, tvořivost, jsou vlastnosti, které vedou ke klidnému řešení a ke snadnému učení. Ztuhlost, touha po ovládání, nedůvěra, cynismus, úzkoprsost, zbabělost, chladnost, jsou naopak vlastnosti, v jejichž světle každá nová situace vyhlíží děsivě. Nejdůležitější je vhled. Nezáleží na tom, jak moc je záznam potrhaný. Člověk, který trochu vlastní záznamové mašinérii rozumí, který je schopen rozpoznat, že nefunguje tak, jak si přeje, je i schopnější adaptovat se na každou novou změnu - dokonce i na náhlý kolaps ega.

     Velmi pečlivá příprava by měla zahrnovat prodiskutování osobních vlastností s průvodcem včetně toho, jak naložit s očekávatelnými emočními reakcemi, jestliže se tyto objeví.

     Okamžitý set se týká toho, co člověk očekává od samotného sezení. Jeho příprava je velmi důležitá pro to, jak se zážitek rozvine. Lidé mají přirozenou tendenci do každé nové situace zatahovat své osobní a společenské perspektivy her. Je třeba pečlivě zvážit, jak předejít vnucování těchto omezených setů.

     Očekávání týkající se zdraví. Někteří špatně připravení lidé mohou do zážitku promítat své zdravotní problémy. Vyhledávají symptomy, každý nový pocit si vykládají v pojmech nemoc/zdraví, průvodce vidí jako lékaře, a pokud úzkost vzroste, dožadují se chemického zrození, to jest trankvilizérů. Občas lze slyšet o nedbale, špatně připravených sesích bez průvodce, které končí tím, že člověk musí být hospitalizován, atd. Ještě více problémů však vyvstává, aplikuje-li lékařský model samotný průvodce, vyhledává-li symptomy, a hospitalizaci nechává v mysli jako nouzové řešení, jako svoji vlastní ochranu.

     Vzpoura proti konvencím může být dalším důvodem, proč vůbec lidé berou drogy. Myšlenka, že dělám něco "free" nebo něco, co se nesmí, je také naivní set a může tak zabarvit zážitek.

     Intelektuální očekávání jsou vhodná pro lidi, kteří za sebou mají již spoustu psychedelických zkušeností. Skutečně, LSD nabízí spousty možností akcelerace studia či vědeckého bádání. Avšak pro iniciační sezení se intelektuální reakce mohou proměnit v léčky. Tibetská kniha neustále varuje před nebezpečím racionalizace. "Vypnout mysl" je ta nejlepší rada pro novice. Ovládání vědomí je jako letová instrukce. Až se naučíte, jak s vědomím plynout - do stavu ztráty ega a zpátky - pak teprve mohou být do psychedelického zážitku zaváděny intelektuální cviky. Poslední stádium zážitku je nejvhodnější dobou pro probírání konceptů. Cílem této příručky je však vysvobození od verbálního vědomí na maximálně možnou dobu.

     Pro očekávání v oblasti náboženství platí to samé. Během prvních sesí je nejlepší nechat se unášet proudem, zůstat "nahoře," jak dlouho to jen půjde a odložit teologické interpretace na konec, nebo až na další sezení.

     Rekreační a estetická očekávání jsou přirozená. Psychedelický zážitek, bez jakýchkoli diskusí, přináší estetické dojmy, které převyšují každou osobní nebo kulturní hru. Vědomí může uchvátit ryzí vnímání. Mezilidská intimita dosahuje vrcholů Himalájí. Estetický požitek - hudební, umělecký, přírodní - je tisícinásobně zesílen. Avšak všechny tyto reakce mohou být ego-hry třetího barda: "Já prožívám takovou extázi. Ach, jak jsem šťastný!" Takové reakce se mohou stát něžnými pastmi, bránícími dosažení ztráty ega (první bardo) nebo zjevení barda druhého.

     Plánovaná očekávání. Tento manuál připravuje člověka na mystický zážitek v souladu s tibetským modelem. Mudrci sněžných pásem rozvinuli to nejsofistikovanější a nejpreciznější porozumění lidské psychologii, a také student těchto textů bude orientován na cestu, která je mnohem bohatší v záběru a významu než jakákoli západní psychologie. Přesto si zůstáváme vědomi toho, že model vědomí Barda Thödol, jakkoli vznešený svým cílem, je lidský artefakt, halucinace druhého barda.

     Praktické doporučení. Adept by si měl vyčlenit na zážitek dobu nejméně tří dnů; den před, den sese, a den poté. Toto rozvržení zaručuje omezení vnějších tlaků a plnější odevzdání se prožitku.

     Hovory s ostatními, kteří podnikli psychedelickou plavbu, jsou rovněž skvělou přípravou, ačkoli by popsané halucinace druhého barda stejně měly být poznány. Pozorování sezení je další cennou pomocí. Příležitost vidět jiné během a po sesi usnadňuje utvářet očekávání.

     Četba knih o mystických zážitcích patří ke standardnímu procesu. Knihy, kde jiní popisují své vlastní zážitky, jsou vhodným doplňkem (Aldous Huxley, Alan Watts, a Gordon Wasson jsou autory působivých líčení).

     Pravděpodobně nejlepší přípravou na psychedelickou sesi je meditace. Ti, kteří o samotě trávili čas pokusy usměrňovat vědomí, omezovat myšlení a dosáhnout vyšších stavů koncentrace, jsou nejlepšími kandidáty pro psychedelická sezení. Dojde-li ke ztrátě ega, jsou připraveni. Rozpoznají tento proces jako toužebně očekávané naplnění, a ne jako nepřátelský, špatně pochopený jev.

     První a nejdůležitější věcí, kterou je třeba mít při přípravě psychedelického sezení na paměti, je zajištění settingu, jenž by byl maximálně prost sociálních a mezilidských her, na které je jedinec zvyklý, nepředvídatelného rušení a cizích vpádů. Adept by si měl být jist, že nebude rušen žádnou návštěvou nebo telefonem, neboť to bývá často zdrojem halucinací. Důvěra prostředí a soukromí jsou nezbytné.

     Určitá doba (obvykle nejméně tři dny) by měla být vyhrazena k tomu, aby mohl zážitek nabrat svůj přirozený směr a aby byl dostatek času pro reflexi a meditaci. Je důležité se tohoto třídenního schématu držet a čas si dopředu vyhradit. Příliš uspěchaný návrat do světa her rozmaže ostrost vizí a zredukuje potenciál k pochopení. Jestliže zážitek byl skupinový, je velmi užitečné zůstat po skončení sezení pohromadě a sdílet své zkušenosti.

     Existují také rozdíly mezi noční a denní sesí. Hodně lidí uvádí, že večer se cítí uvolněněji a rovněž i jejich zážitky jsou hlubší a bohatší. Napoprvé by si člověk měl zvolit takovou denní dobu, která nejvíce odpovídá jeho vlastnímu temperamentu. Později si může rozdíly nočního a denního sezení vyzkoušet.

     Podobné rozdíly jsou i mezi sezením venku a uvnitř. Přírodní prostředí, jako zahrady, pláže, lesy a otevřená krajina, má specifické vlivy, kterým se člověk může nebo také nemusí chtít nechat vystavovat. Základem je, aby se v daném prostředí cítil jak nejpohodlněji je to možné, ať už v nějaké místnosti, nebo pod širým nebem. Dobře známé prostředí mu může pomoci k pocitu jistoty během fáze halucinací. Jestliže se sezení koná uvnitř, je třeba uvážit úpravu místnosti a umístění rozličných předmětů, které si člověk může v průběhu zážitku přát vidět nebo slyšet.

     Hudba, světla, dostupnost jídla a pití, to vše by mělo být zváženo předem. Většina lidí nemá na vrcholu zážitku vůbec hlad, a i později dává přednost spíše prostým, tradičním jídlům, jako je chléb, sýr, víno, a čerstvé ovoce. Hlad obvykle nebývá problémem. Smysly jsou daleko vnímavější, a taková chuť a vůně čerstvého pomeranče je nezapomenutelná.

     Při skupinovém sezení je uspořádání místnosti poměrně důležité. Lidé se po dlouhou dobu nebudou chtít příliš procházet nebo pohybovat. Z tohoto důvodu by měly být nachystány postele nebo matrace. Uspořádání postelí nebo matrací lze provést různě. Jednou možností je umístění do tvaru hvězdy, hlavama u sebe. Lze také dát několik postelí dohromady a nechat jednu nebo dvě stranou pro ty, kteří by se na nějaký čas chtěli stáhnout do ústraní. Často je pro tento účel potřeba další místnosti.

     Jestliže si někdo přeje poslouchat hudbu nebo rozjímat nad obrazy a náboženskými předměty, je důležité zařídit to tak, aby se v tom každý cítil uvolněně. Ve skupinovém sezení by vůbec všechno, co se týká cílů, settingu, atd. mělo být probíráno dohromady a otevřeně.

     V počátečních sezeních jsou postoj a chování průvodce velmi důležité. Jelikož je pojmové vědomí utlumeno a subjekt se nachází ve stavu zvýšené sugestibility, může průvodce charakter zážitku značně ovlivnit. Může směrovat tok vědomí vlivem nejjemnějšího gesta a reakce.

     Základním problémem je průvodcova schopnost zbavit se svého ega a sociálních her - konkrétně, zapomenout na vlastní mocenské zájmy a strach, dokázat být uvolněný, pevný, chápající, jistý, odevzdaný, ostražitý. Vnímat vše a nečinit nic; tak, aby si byl subjekt vědom jeho moudré přítomnosti.

     Psychedelická sezení trvá až dvanáct hodin a vyvolává okamžiky intenzivní, intenzivní, INTENZIVNÍ reaktivity. Průvodce nesmí být nikdy znuděný, upovídaný, dělat intelektuální závěry. Musí zůstávat v klidu po celý dlouhý čas prázdné bezmyšlenkovitosti.

     Je pozemním dozorem na řídící věži. Neustále přítomen, aby přijímal zprávy a dotazy z nadoblačných výšek. Vždy připraven pomoci při navigaci kursu a dosažení místa určení. Operátor, který promítá na pilota vlastní osobnost, vlastní hry, nebude pochopen. Piloti mají svůj vlastní letový plán, své vlastní cíle, a řídící věž je tu proto, aby byla kdykoli k dispozici.

     Pilota uklidňuje pocit, že tam dole je ku pomoci zkušený průvodce, který navigoval už tisíce letů. Lze si však jistě představit, co se stane, jestliže bude mít důvod si myslet, že pozemní kontrola je ovládána vlastními motivy a mohla by chtít manipulovat let pro své vlastní cíle. Pouto bezpečí a důvěry by se rozpadlo.

     Rozumí se samo sebou, že by průvodce měl sám mít dostatečně velkou zkušenost s psychedelikami a s vedením ostatních. Podávat psychedelika bez vlastní osobní zkušenosti je neetické a nebezpečné.

     Největším problémem člověka, a psychedelického průvodce zejména, je strach. Strach z neznáma. Strach ze ztráty kontroly. Strach z důvěry v genetický proces a ve své společníky. Naše vlastní výzkumy a studium sezení vedených jinými - seriózními profesionály i různými bohémy - nás přivedlo k závěru, že příčinou téměř každé negativní LSD reakce je strach na straně průvodce, který ještě zvětšil současný strach adepta. Když průvodce jedná tak, aby chránil sám sebe, zatěžuje tím toho, komu má průvodce dělat.

     Průvodce musí zůstávat pasivně citlivý a intuitivně uvolněný po několik hodin. To je pro většinu lidi ze Západu dost obtížný úkol. Z tohoto důvodu jsme hledali způsoby, jak docílit, aby průvodce udržoval rovnováhu stavu ostražité odevzdanosti a byl neustále schopen reagovat na jakékoli změny. Nejschůdnější cestou k tomuto stavu je vzít nízkou dávku psychedelik zároveň s adeptem. Běžnou praxí je, že se někdo zkušený účastní zážitku a někdo vše sleduje ze země, bez psychedelické pomoci.

     Vědomí toho, že zkušený průvodce je s vámi "nahoře," má neocenitelnou hodnotu; intimita a komunikace; kosmické přátelství; trénovaný pilot letící po vašem boku; blízkost zkušeného kamaráda dole v hlubině.

     Není dobré, aby průvodce bral příliš velké dávky během sezení s novými adepty. Čím je nezkušenější, tím pravděpodobněji bude subjekt zaměstnán halucinacemi druhého a třetího barda. Tyto intenzivní hry působí na zkušeného průvodce, který by měl být ve stavu myšlenek prostého prázdna. Mohl by být pak vtažen do subjektova světa halucinací a sám mít problémy s orientací. V prvním bardu neexistují žádné známé jevy, místa, kam bezpečně položit nohu, žádný pevný koncept, na kterém založit myšlení. Všechno je roztavené, rozplynuté. Adeptovo sugestivní chování v druhém bardu může ovlivnit průvodcův tok vědomí, jestliže si vzal vysokou dávku.

     Role psychedelického průvodce je asi tou nejnapínavější a nejvíce inspirující rolí ve společnosti. Je doslova vysvoboditel, je tím, kdo zprostředkuje osvícení, tím, kdo uvolňuje člověka z jeho vleklých vnitřních pout. Být přítomen okamžiku probuzení a sdílet extatické zjevení, v němž poutník objevuje zázrak a velkolepost božského procesu života, je pro většinu tou nejvděčnější úlohou v dramatu evolučního procesu. Tato role má vestavěnou ochranu proti profesionalismu a didaktickému cenzorství. Psychedelické vysvobození je věc tak silná, že zdaleka předčí jakékoliv přízemní herní ambice. Spíše než hrdost je odměnou tohoto nového povolání posvátná úcta a vděk.

     Největší užitek z této příručky bude mít člověk při individuálním zážitku s průvodcem. I pro skupinu však bude velmi užitečná. Pro plánování skupinového sezení je zde několik rad.

     Důležitou věcí, kterou je třeba při přípravě takového sezení mít na paměti, je známost a důvěra mezi všemi účastníky. Důvěra v sebe a ve své společníky je nezbytná. Jestliže se chystáte na zážitek s neznámými lidmi, je velmi důležité před sezením s nimi sdílet maximum možného času. Účastníci by si měli ujasnit společné cíle a vzájemně probrat svá očekávání, pocity a zážitky minulé.

     Volba velikosti skupiny do jisté míry závisí na tom, kolik zkušeností její účastníci už mají. Zpočátku jsou vhodnější skupinky malé. V každém případě, zážitky s větším počtem účastníků než šest nebo sedm prokazatelně nejsou tak hluboké a provází je více paranoidních halucinací. Plánujete-li sezení s pěti či šesti lidmi, je vhodná přítomnost alespoň dvou průvodců. Jeden z nich si vezme psychedelickou substanci a druhý bude sloužit pro praktické účely a starat se například o reprodukci hudby, zajišťování jídla a pití, atd., a je-li potřeba, může předčítat vybrané pasáže z příručky. Jestliže je to možné, jedním z průvodců by měla být zkušená žena, která může navodit atmosféru spirituální pohody a péče.

     Občas je vhodné, aby úvodní sezení manželský pár neabsolvoval společně. Je to proto, aby jejich manželská hra při sezení nedominovala. S určitou zkušeností rozšířeného vědomí, může být tato hra, stejně jako i jiné, probádána pro různé účely - zvýšená intimita, jasnější komunikace, pátrání po základech sexuálních vztahů, atd.