Nejnovější články

P

14. dubna 2009 v 8:35 | Flussie |  A dny plynou...

Už je to rok....



Stalo se toho tolik..

13. ledna 2009 v 9:01 | F |  A myšlenky plynou...
Že ani nevim odkad začít. Ale nadruhou stranu proč začínat. Proč se znovu hrabat v minulosti, když už se stala. Minulost..ta stará známá, co bolí, trápí nás, a budí ze sna. Minulost je někdy stejně přítomná jako přítomnost. Ale už je za náma, a to se nezmění...Nechci psát o minulosti ale o přítomnosti. o mejch přítomnejch pocitech. Protože ty vznikli z minulosti a bolej...Trápěj a užíraj.

Dlouho jsem sem nic nepsala. V posledních článkách jsem s epořád vyrovnávala se ztrátou milovanýho člověka. A pak jsem se vzchopila a našla je dva. Kámošku a kámoše. A měla jsem jinej svět. Svůj svět..Náš svět. A tomuhle podivnýmu přátelství dominoval pan Pervitin...

Jo možná jste si mysleli že k něčemu takovýmu směřuju, v několika posledních článkách jsem o tom docela hodně polemizovala. Jenže já už to někde v koutku duše věděla. A byla jsem šťastná. V posledních měsících jsem byla šťastná. Měla jsem je dva..vlastně tři. A nic mi nechybělo.

Je mi patnáct let, a přijdu si o tolik starší. Unavená, ze všech těch zrad a bolesti. Mám to napsaný i ve tváři. Všechno je to stejný. Všechno se všim srovnatelný.. Nájezdy a dojezdy..A mezitim je ti fajn. A pak se vyspíš, postavíš se na vlastní nohy, a deš dál. Nejdřív seš trochu zničenej, ale zlepšuje se to..Do dalšího nájezdu...A tak je to i se vztahama.. A z tohohle jsem se už vyspala

Píča. Kurva. Přečetěte si Extázi od Irvina Welshe..

flus

Já měla tu holka ráda, fakt moc. Byla jako moje starší ségra. Byla o tolik let starší, a o tolik víc toho měla za sebou, ale stejně byla pořád dítě stejně starý jak já, v mym věku. Říkali o ní, že je moje učitelka, moje kantorka, a já její žák. Naučila mě toho dost, ale co z toho bylo dobrý? Jezdili jsme spolu na prapodivný výlety za panem P a bylo nám spolu fajn.. aspoň já jsem si to myslela. Byla na mě hodná. Dokázala mi pomoct, nikdy mě v ničem nenechala. A já se smála všem co jí znali a co mi říkali, vyser se na ní, táhne tě dolů, je to podělávka...Jak jsem jim mohla věřit?

Ale přišlo to..Po Novym roce mě nechala s hlavou v blátě...Vysrala se na mě kantorka..Nechala mě samotnou, opuštěnou, bezradnou. Proč? Já nevim, možná ani nechci znát odpověď..

Ta holka mi ale kurva chybí. Poslouchám tu písničku a vzpomínám, jak jsme ji poslouchali u ní v garáži, když jsme mastily plech. Pamatuju jak se vždycky smála když byla zhulená. Pamatuju, na náš poslední vejlet, co jsme dělali za píčoviny. Chce se mi smát ale tlačej mě slzy. Ne, nebudu brečet, proč taky..ona mě učila, že velký holky nebrečej. A já už se z toho vyspala. Chybí mi strašně moc, ale už to nejde vrátit. Ale stejně cejtim že mezi náma dvěma něco je... nějaký pouto..Byli jsme si až moc podobný.. Jak sestry.

Já vim že už je to pryč, dojezd už mám za sebou, ale jako bych se občas přistihla, že tomu pořád nemůžu uvěřit...

Ne, velký holky nebrečej...A nebo jenom po tmě..

Vysvětlení

21. října 2008 v 8:15 | Flussie
Vaše komentáře jsem si přečetla až dneska...Doma se mi posral net, a nikde jind ena něj nebyl přístup, a když už jsem se na něj jednou za čas dostala, tak jsem v zájmu anonymity nepsala nic...S blogováním zkončit nechci, až to zase bude možný, psát budu, v poslední době se toho děje fakt hodně, a chybí mi to, strašně moc, vypsat se ze všeho, a dostat se aspoň o trochu víc do pohody díky vašim postřehům, názorům, díky vaší podpoře..Zatim čau, já se ozvu..

Na dně tě vidám,znám tvůj chladnej dotyk, tvá vůně ve mě stále zůstává...

24. srpna 2008 v 18:08 | Flussie |  Vzpomínky zůstanou...

Je pozoruhodné, co všechno v nás dokáže vyvolat pocity nostalgie. Ještě pozoruhodnější jsou ty situace, kdy se do ní ponoříme. Většinou to bývá ve chvíli, kdy je to nejmíň vhodné.


Prenatální bloňďáček opustil svět vanilkových doutníku a skořicových káv..

19. srpna 2008 v 21:51 | Flussie |  A dny plynou...

Znáte písničku od Vypsané fixy Letadlo? Jestli jo, tak je vám jasný, že nadpis je úryvek jejího textu. Pokud ji neznáte, tak si ji stáhněte. Je to docela nakopnutá pohodovka..

Píšu jsem zase po strašně dlouhý době. Jednak jsem byla těch 14 dní u babičky, vrátila jsem se ve čtvrtek, a pak nějak tak pořád nebyl čas. A teď asi zase ještě nějakej čas nebude, páč za týden dělám reparát,a ještě jsem se nezačala učit, takže zejtra se tomu konečně chci začít naplno věnovsat. Nemůžu zklamat rodiče, sebe, tohle už nemůžu prohrát. To bych se fakt musela někde přeplesknout pod mostem.


Můžeš si klidně se mnou hrát na život i na zázrak...

28. července 2008 v 20:34 | Flussie |  A dny plynou...

A mě to bude jedno. Jsem psychicky na velmi dobré úrovni. Vyrovnaná, klidná, všechno mám pod palcem, ničim se nestresuju, nic mě nebolí, jak fyzicky tak psychicky, nebrečim, směju se, můžu poslouchat smutný písničky a nic. Emoce žádný. A přitom důvodů brečet by bylo hodně..

1) Definitivní konec s Kubou..Navzájem jsme se poslali do píči..

2) Což znamená, že v nejbližší době asi žádnej sex..

3) Musim chodit mámě pomáhat do práce

4) V pátek odjíždim na 14 dní pryč..

5) Ani ne za měsíc dělám repec a vůbec to neumim..

6) Moje dvě nejlepší bejvalý kámošky se se mnou nebavěj, hlavně kvůli Kubovi a bodu 2

flussie

Ale pořád tady jsou ty dobrý věci..

1) Absolutní volnost..Zjistila jsem, že si dokážu vystačit sama, nebo s těma pár lidma kerý mi zbyli, a o to víc si jich vážim

2) Mám novou hlavu../Kéž by../ Teda nový vlasy. Kámoška mi to červeně podbarvila a udělala pár pruhů..Je to kotel!

3) Za reparát mám slíbenejch mrtě moc věcí..Mikinu, dvoje kalhoty, boty, batoh,tričko a navíc mi pak dovolej snad všechno.

4) Budu snad mit novou mp3

5) V pátek odjíždim na 14 dní pryč

6) Začala jsem bejt závislá na www.sety.cz pořád stahuju nějaký tekno..Samozřejmě miluju punk, ale systémy mám čim dál radši, a čim dál častějc je mastim. A začínám si dobře rozumět se systémákama.

7) Nic mě nětíží..Netrápim se. Dalo by se říct že se splnilo moje největší přání. Ale nikdy bych nevěřila že to bude bezprostředně po bodu 1 v první polovině článku :-D ..Prostě spadnul mi velkej balvan ze srdce. Jsem šťastná!


Řvu STOP komerci!! Teď to ale krutě porušim..

26. července 2008 v 18:23 | Flussie |  Others...

whorer_movie.dev

Na internetu jsem narazila na docela dobrej způsob, jak si přivydělat...Odklikávám reklamy inzerentů, na každý stránce musim bejt 30 sekund, a pak se mi přičtou peníze na účet. Jak to funguje?

Zaregistruješ se na web, a pak už jen klikáš na reklamní bannery, které ti budou vypsány. Někdy jich tam najdeš deset, někdy třeba ani jeden. Po každém kliknutí se ti většinou nahoře stránky zobrazí lišta, kde se odpočítává čas, po který musíš mit stránku otevřenou ( většinou 30 sekund, ale někdy i méně) a pak se ti zobrazí Done (většinou..někdy může jít třeba o OK apod. ) Za každý link se ti přičte určitá finanční částka. Jedná se řádově o setiny dolarů (centy), ale pozor! Pokud budeš prcovat sám, vyděláš si kolem dvou stovek měsíčně. Pokud ale zapojíš někoho dalšího, kdo uvede jako toho kdo mu to doporučil tebe, máš další prémie. Některé weby nabízejí 100% částky za každý link, který tebou doporučená osoba odklikne, a někdy i procenta z jeho výdělku ( Takže máš podíl i z částky, kterou vydělávají lidé pod nim)...Pokud doporučíš třeba deset lidí, můžeš skutečně přijít k částce, která se řádově počítá v tisících..Zvlášť když jseš zaregistrovanej ve více doménách

A co je k tomu potřeba? Samozřejmě přístup k internetu, nějakou minimální znalost angličtiny, i když to není rozhodující,protože většina webů má přehlednost na jedničku. Důležité je mít internetovou peněženku, kam se vám budou peníze vámi vydělané převádět. Já osobně mám svůj účet na alertpay.com, který vyžaduje většina webů. Registrace je jednoduchá, myslim, že ji zvládné úplně každý. Všechno je zdarma, a o své peníze se nemusíte bát, je to solidní server, kde mají svůj účet miliony lidí.

A teď seznam nějakých klikaček


Jsem jen nic nechápající dilinka..

22. července 2008 v 17:56 | Flussie |  A myšlenky plynou...

muszka.dev

Vždycky, když se mi zdá, že je něco skvělý dostanu krásnej kopanec a spadnu zase na dno rovnou na hubu. A už mě nebaví pořád hledat sílu, na to, abych se po každym pádu zase sama zvedala. Už mě nebaví ten pořád šíleně se roztáčející kolotoč dobrejch a špatnejch dní. Jo, chápete dobře, zase mluvim o něm. Včera jsem zase dostala největší čočku. A abych řekla pravdu, čekala jsem to. Prostě jeden skvělej zážitek se kompenzuje deseti špatnejma, teď to zas nějakou dobu nebude nic moc, a pak zase nějaká skvělá akce kde budem spolu, a zase a pořád dokola. Už nikdy to nebude takový jako na konci školního roku... Pořád spolu, jedno tělo, jedna duše. Teď na ty doby hodně a ráda vzpomínám.. Je to jiný...

,,Prostě nemůžete po někom chtít, aby se dnes choval stejně jako včera.. ''

Co tě nezabije,to tě posílí. Kopanec jsem dostala, ale možná to spíš bylo jen daší nakopnutí ke změně. Nemám ráda, když se mě nekdo snaží změnit, vždycky se k tomu musim nějak dopracovat sama. A von zasáh dost citlivý místo, takže jsem ho hned uzemnila, že se měnit nehodlám, a že o tom nebudu ani přemejšlet..Jenže jsem slyšela názor člověka, kterej mi je hodně blízko, a tak vám musí bejt jasný, že jsem o tom přemejšlela, a usoudila jsem, že má pravdu...

psillocybin.dev

A co jsme teda řešili? Dost povrchní záležitost..Vzhled.Dneska jsem se na sebe podivala..Chce to taky změnu. A když se chce, všechno de. Už jsem to řešila s mamkou, když udělám repec, budu mit asi všechno, protože rodiče budou fakt šťastný..Takže to konečně už asi začnu brát vážně,
seženu si doučování, a budu se pořádně učit. Nakoupit si nový hadry, boty, udělat si nový vlasy..

Můj šatník je fakt nic moc. Na některý kousky jsem hrdá, některý nemůžu vyhodit, protože k nim mám nějakej citovej vztah, a pak tam jsou takový obyčejný věci,který mě řaděj do vrstvy nic nechápajících dilinek, do průměrný vrstvy náctiletejch holčiček co si na něco hrajou. Chci si koupit nový boty, viděla bych to na nějaký černý fallenky. Maskáče, pak nějaký hustý černý kalhoty, vybrala jsem si mikinu ze skety s 23kou, a jedno haluz triko. V životě bych nevěřila, že máma přistoupí na to, že mi koupí mikinu za litra. Prostě všechno závisí na tom reparátu..Když to řeknu hodně nadneseně, tak celá moje budoucnost. Jo a ještě ty vlasy...Do mejch hnědejch vlasů mi kámoška udělá rudý a zářivě oranžový proužky..

Já vim že hadry nejsou zas až tak důležitý, ale já už to fakt nějak zanedbávám. Vždyť naposledy jsem si na sebe něco sama od sebe koupila nekdy v období března a dubna, zatím co u vás si pořád čtu o vašich novejch úlovkách. A už prostě nechci chodit oblíkaná ve věcích od vietnamců, co mi koupí máti. Dřív jsem taková nebyla..Vždycky jsem si přála mit mrtě hadrů. A teď se chovám jako typickej feťák..Když jsou prachy, tak si koupim to, co v tý chvíli chci (potřebuju?) víc...Cigára, hulení,chlast..

Vzhled ale nebyl to jediný..Padalo hodně špíny, zase jsem prostě dostala hečot, zase pokles sebevědomí jako svině. V každym jeho gestu jsem viděla náznak pohrdání mnou, jeho převahu, vždycky mě něčim dokázal nádherně uzemnit. Už mě to fakt přestává bavit..Zametá se mnou jak to jen de, nevim co tim sleduje. Možná že ta nic nechápající dilina opravdu jsem, když se sebou nechám takhle vymrdávat...doslova!! Ale aspoň už začínám trochu otevírat oči...Dobrej začátek ne?


Další články


Kam dál